Christianizace z českých zemí, především ve druhé polovině 20. století
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2011 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Přiložené soubory | |
Popis | Fenomén christianizace, která by v průběhu věků měla své kořeny v českých zemích, není dosud systematicky zpracován. Tato kapitola chce připomenout některé zapomenuté kapitoly dějin svázané s českým, moravským a slezským kulturním prostorem. Misionářství jakožto masovější fenomén (nikoli jen individuální) může být jak projevem „přetlaku“, kdy má místní církev tolik energie, že ji může směřovat ven, tak situace, kdy doma působit fakticky nemůže a jakoby z náhradního programu se obrací ven. A občas také může jít dokonce o kombinaci obojího. Hlavní smysl této kapitoly se zaměřuje na téma českých misionářů v druhé polovině 20. století. Krátce připomíná i období zlatého věku českých misií v 17. a 18. století, dále se pak na příkladu Zdeňka Čížkovského, Petra Eliáše, Karla Fořta, Ludmily Hrabcové, Radomíra Kadlece, Jana Meda, Jana Palackého, Jáchyma Procházky a Josefa Zemana snaží postihnout hlavní charakteristiky českých misií v období komunistické nesvobody. Krátce si všímá rovněž období po roce 1989. |
Související projekty: |