Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství II
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Mediaevalia historica Bohemica |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dějiny |
| Klíčová slova | Middle Ages; Libice; Kolín; monasteries; gentry; history of power; social controle; communication; peasantry |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Autor se zabývá mocenskými a ekonomickými strukturami na nevelkém území vymezeném Libicí na severu, Kolínem na jihu, Pňovem na západě a Ohařemi na východě. V textu se soustřeďuje zejména na komunikační mechanismy jak mezi jednotlivci, tak mezi urozenými rodinami a institucemi. Rozbor ukazuje, že území nebylo jednotné - větší klášterní domény střídaly nevelké majetky místní drobné šlechty. Lze ovsem ukázat, že tyto zdánlivé nesourodé celky byly vzájemně propojeny - příslušníci drobné šlechty se účastnili významných rozhodnutí opatů (svědci na listinách, správa majetku, pronájmy), jež se naopak tímto angažmá místních notáblů pokoušeli získat ochranu pro své majetky. Situace poddaných byla obdobně dvojznačná - kromě uzavřených smluv ji pochopitelně ovlivňovala i faktická situace. Klášter pochopitelně teoreticky mohl odmítnout požadavky svých poddaných, nicméně v praxi si těžko mohl vynutit všechny své požadavky. Lze tedy hovořit o dynamické rovnováze, kde právní ustanovení a jejich interpretace představovaly pouze součást komplikované hry a byly tak nikoli jistými body, jako spíše "zbraněmi". Dalším výrazným faktorem bylo v tomto vztahu město, potenciální trh a zároveň odvolací stolice i pro mnohé poddané klášteru. Podobně se město na straně jedné snažilo pronikat na venkov zákupy majetku, na straně druhé bylo otevřené pronikání místní drobné nobility mezi měšťany. |