Teorie seriálové fikce : možné cesty naratologické analýzy televizního seriálu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Studie navrhuje původní koncepci jednotné teorie pro (televizní) seriálovou fikci, přičemž pod pojmem seriál rozumím oba významy: seriál i sérii. Zatímco román nebo film představuje ukončený celek, seriál je ze své podstaty dílo předkládané divákovi po částech. Mělo by být teoreticky uchopitelné a analyzovatelné i ve chvíli, kdy de facto ještě nebylo uzavřeno a jeho fikční svět se stále rozrůstá či se za určitou dobu opět rozrůstat bude. Fikční svět seriálu (makrosvět) je v mém pojetí nadřazen epizodické struktuře, tj. světům jednotlivých epizod. Jako takový stanovuje či modifikuje systém regulativních principů, v jehož rámci se v epizodách i napříč jimi příběhy realizují. Východisko teoretizování o seriálové fikci pak představuje cyklický proces generování fikčního světa. Ten provádí hypotetická entita kognitivně aktivního diváka během sledování seriálu, a to za určitých podmínek stanovených textem. Jádro studie pak představují nástroje, které jsem pro explikaci povahy tohoto procesu přepracoval či vytvořil: fikcizace, fikcipedie a fikční svět. Pomocí nich popisuji (a) možné strategie textu zprostředkovávající proud podnětů (fikcizace), (b) strategie hypotetického diváka při jejich zpracovávání a uspořádávání do vzájemných vztahů (fikcipedie) a (c) (re)konstrukci fikčního světa a příběhů, které se v něm odehrávají. Pro teorii seriálové fikce je přitom důležitá tenze mezi probíhajícími ději a fikčním světem. Tu podchycuji v návrhu narativní dynamiky, spočívajícím v členitém střetávání se statických oblastí mikrosvětů a subsvětů, jež zakládá narativní toky. Navrhovaná teorie chce být především pružná, přičemž jejím cílem je osvětlovat povahu seriálové fikci v její estetické bohatosti a přizpůsobovat se jejím možnostem – nikoli naopak. |