Zázraky sv. Liboria v Jesenci. Ke vztahu barokního obrazu a homiletiky
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Opuscula historiae artium |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Jesenec; Karl Harringer; Johann Michael Fissé; Antonis Schoonjans; Bohumír Josef Hynek Bílovský; St. Liborius; Baroque homiletics; perception of painting |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Malířská výzdoba poutního kostela sv. Liboria v Jesenci byla tradičně připisována původem vídeňskému malíři Karlu Harringerovi (1687-1734). Nástěnné malby na klenbě kostela totiž podle nynějšího zjištění vytvořil kolem roku 1710 znojemský malíř Jan Michael Fissé (1686-1732). Studie zkoumá paralely mezi těmito malbami a šesti kázáními, která v letech 1708 až 1713 pronesl v rozestavěném a posléze nově vybudovaném kostele v Jesenci známý moravský kazatel Bohumír Josef Hynek Bílovský (1659-1725). Komparace obrazu a textu prokázala, že Fissého malby nebyly pouhými ilustracemi či obrazovým doprovodem Bílovského proslovů, ale že kázání a jejich struktura především poskytovaly určitý návod ke čtení a interpretaci obrazů. Sdělení obsažená v textu nástěnné obrazy dále rozvíjely svými vlastními prostředky a vytvářely tak další rovinu významů, jež text nebo proslov kazatele přesahovala a vybízela diváka k zapojení vlastní představivosti. Vztah obrazů na klenbě a Bílovského kázání tedy není zcela přímý, je však zřejmé, že text byl velmi důležitou součástí dobové interpretace umělecké výzdoby kostela a jednou z cest k porozumění Fissého komplikovaným výjevům. |
| Související projekty: |