Naplánovaná kinematografie. Český filmový průmysl 1945 až 1960
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Odborná kniha |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Kinematografie prošla v poválečném Československu dvěma významnými změnami – nejprve byla v srpnu 1945 jako první průmyslové odvětví zestátněna, poté po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 podřízena ideologickým cílům nového režimu a vystavena sovětizaci. Předkládané texty podrobují dosud opomíjené období konce 40. let a let padesátých podrobnému výzkumu, založenému na široké škále archivních materiálů. Jednotlivé studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu, ovlivněné normami socialistického plánování: nabízejí analýzu produkční kultury barrandovského studia, zavádění koprodukčního modelu výroby v kontextu východního bloku, specifika „účelové“ produkce Krátkého filmu a Československého armádního filmu, institucionální formování filmové produkce pro děti. Z oblasti distribuce a uvádění se věnují z nadnárodní perspektivy sledované změně v roli karlovarského filmového festivalu, historii Filmového festivalu pracujících, kulturně-politickým ideálům i každodenní realitě putovních kin a akce Filmové jaro na vesnici, problémům s kinofikací a technickým vybavením tuzemských kin, a vývoji konkurenčního vztahu mezi Československým státním filmem a Československou televizí. Sborník záměrně opomíjí problém estetických norem socialistického realismu, který bývá nejčastěji s kinematografií 50. let spojován – namísto toho se soustředí na instituční podmínky, kulturně-politický kontext či konkrétní realizační problémy, které doprovázely vznik a distribuci mnohem širší škály filmové produkce, než jsou kanonická díla socialistického realismu. Cílem bylo přispět ke komplexnějšímu porozumění tomu, za jakých podmínek byl v poválečných letech realizován pokus o radikálně nový model filmové kultury. |
| Související projekty: |