| Popis |
Ověřit platnost obecně uznávaných ukazatelů krátkodobé mortality akutního srdečního selhání (SS) u podskupiny pacientů s nejčastější komorbiditou – hypertenzí. Metody: Byly použity data z univerzitního centra, která jsou součástí českého registru akutního SS. Soubor tvořilo 1253 konsekutivních pacientů hospitalizovaných za období prosinec 2004 – srpen 2007. Zjišťovali jsme vliv věku, body mass indexu (BMI), laboratorních parametrů, vstupní hodnoty tlaku krve (TK) a ejekční frakce levé komory (EFLK) na hospitalizační mortalitu pacientů s anamnézou předešlé hypertenze hospitalizovaných pro akutní SS. Finální soubor představovalo 843 nemocných hypertoniků (67 %) s hospitalizační mortalitou 14,0 % a průměrnou délkou hospitalizace 6,9 dne. Pacienti, kteří zemřeli za hospitalizace, byli starší, měli nižší hladinu hemoglobinu, vyšší vstupní i maximální sérový kreatinin, vyšší vstupní glykémií a maximální hladinu C-reaktivního proteinu (CRP) za hospitalizace, nižší BMI a nižší vstupní hodnoty TK i EF LK. V univariantní analýze byla hospitalizační mortalita nepříznivě ovlivněna stoupajícím věkem [odds ratio (OR) 1,28], vstupním TK < 120/80 mmHg (OR 6,40), EF LK méně než 20% (OR 2,09), narůstající hladinou vstupního kreatininu (OR 1,29), glykémie (OR 2,75), CRP (OR 1,10) a pozitivitou troponinu (OR 2,04). Protektivní vliv měly BMI > 25 kg/m2 (OR 0,48), EF LK více než 41 % (OR 0,41), hodnoty vstupního TK více než 140/90 mmHg (OR 0,40) s trvajícím efektem i u hodnot více než 180/110 mmHg (0,34). Závěr: Hospitalizační mortalita hypertoniků s akutním SS je spojena s celou řadou parametrů, ale největší význam má nízká vstupní hodnota krevního tlaku.
|