Informace o projektu
Liturgické skladby Nicolause Zangia (Nicolaus Zangius - dílo)

V roce 1612 vydal Nicolaus Zangius (1570–1617) ve Vídni svou jedinou sbírku šestihlasých motet pod tehdy běžným titulem Cantiones Sacrae. Dedikoval ji Hynku mladšímu Bruntálskému z Vrbna, k jehož svatbě s Bohunkou ze Žerotína vydal o tři roky dříve osmihlasé moteto ve Vratislavi. Ještě ve zmíněném roce 1612 vstoupil Zangius do služeb braniborského kurfiřta jako kapelník, údajně s vysokým ročním platem 1 000 zlatých. V novém působišti využíval Zangius svých starších kontaktů z působení v Praze i na dvoře Karla z Lichtenštejna, význam mají i jeho a četné vazby na moravské Žerotíny. Ze zatím neznámých důvodů se vydal v létě 1617 zpět na Moravu (nový kapelník nastoupil v Berlíně až v únoru 1619). V knize pozůstalostí olomouckých měšťanů je k 15. červnu téhož roku datován soupis skrovné pozůstalosti hudebníka („musicus“) Zangia, z níž kromě pouhých čtyř zlatých na hotovosti zaujme snad jen truhla s různými dopisy.
Výzkumný projekt by měl přispět k poznání Zangiových skladeb na latinské liturgické texty pro šest až dvanáct hlasů, které se dochovaly ve středoevropských institucích, především v knihovnách ve Vratislavi a Berlíně. Relativně omezené rozšíření těchto děl je zřejmě úzce spojeno s osudy knihovny Karla st. ze Žerotína, projekt by měl tuto tezi verifikovat.
Jedná se o poslední fázi mého dlouhodobého výzkumu osudů a díla N. Zangia. Na základě těchto výzkumných cest do Vratislavi, Berlína a Vídně, plánovaných na leden a únor 2017, hodlám během roku 2017 dokončit stručnější monografii na dané téma, která bude posléze zadána do spisů FF.