Informace o projektu
The Pilgrimage to Mont Saint-Michel in Post-Romantic Era and during the Middle Ages
- Kód projektu
- MUNI/C/1715/2016
- Období řešení
- 2/2017 - 12/2017
- Investor / Programový rámec / typ projektu
-
Masarykova univerzita
- Grantová agentura MU
- DO R. 2020 - Program rektora
- Fakulta / Pracoviště MU
- Filozofická fakulta
V současnosti je Mont Saint-Michel považováno za jeden z ikonických objektů středověkého umění a je zároveň místem, kam ve středověku směřovalo velké množství poutníků. Je tak ideální případovou studií, na které je možné sledovat, jak se vnímání určitého místa a prostoru mění v závislosti na okolnostech a očekáváních, které návštěvníci mají ještě před příchodem do daného prostoru. Práce bude koncipována jako retrospektivní studie, odkrývající nejprve zformování dnešního pohledu na Mont Saint-Michel v období francouzského romantismu. V něm jsou totiž zakořeněny předpoklady, aby se přílivový ostrov s klášterem stal jednou z nejslavnějších památek, ročně navštěvovanou více než 3 miliony turistů, skrze kterou je budována identita francouzského středověkého umění. V tomto post-romantickém období dochází k redukci Mont Saint-Michel pouze na jeho formu, která poutá svou charakteristickou siluetou a atypickým zasazením do krajiny. Stává se tedy vyprázdněným „symbolem“, který udává představu o středověké památce. Současně s tím bude poukázáno, jak toto dnešní vnímání utváří samotný badatelský pohled při zkoumání středověkého Mont Saint-Michel. Druhá část práce se synergicky zaměří na středověké Mont Saint Michel, které je možné rekonstruovat z písemných pramenů institucionální, narativní i osobní povahy, stejně jako z pramenů ikonografických. V užším časovém vymezení bude zkoumáno především 11. a 12. století, kdy je poutnictví na Mont Saint-Michel nejvíce rozšířené a je cílem jedné z nejfrekventovanějších poutnických cest v Evropě. Ve sledovaném období dochází k pozorovatelným změnám v devočním kultu, spojených bezpochyby s poutnickým fenoménem. Snahou bude rekonstruovat prostor a poutnický provoz s cílem zaměřit se na zásadní faktory, které poutníky na toto místo přitahovaly. Tyto závěry budou dále zkoumány z hlediska antropologického, založeného na teorii poutnictví jako liminálního rituálu (teorie Van Gennepa a rozpracovaná pro poutnický fenomén V. Turnerem). Mont Saint-Michel představovala cíl cesty, tedy vyvrcholení celého přechodového rituálu. Prostor samotný reflektoval tento účel, stejně jako samotný zážitek poutníka, který došel na konec své cesty, spoluutváří vnímání prostoru.