Ve společnosti antického světa sehrávalo věštění důležitou roli v procesu okamžitého i dlouhodobého rozhodování, a to jak v dimenzi státní, tak soukromé. Tento fakt představuje pro klasická studia a religionistiku závažný problém, neboť stojí v příkrém rozporu s obecně přijímaným názorem, že věštění představuje "primitivní" a iracionální aktivitu. Sama skutečnost, že antický člověk se věštebným aktivitám věnoval dlouhodobě a se vší vážností, však vyžaduje poněkud objektivnější a obsáhlejší vysvětlení. Cílem projektu je religionistická analýza kognitivních procesů, které by mohly stát v pozadí důvěry antického člověka v možnost ovlivňování budoucnosti pomocí věštění, a vyhodnocení jejich interakce s převládajícími sociokulturními koncepty.

Publikace