V rámci dětské diagnostiky je kladen důraz primárně na úroveň kognitivních schopností, měření socio-emočních kompetencí je do velké míry opomíjeno. Důsledkem a současně příčinou tohoto stavu je absence takto zaměřených diagnostických nástrojů nejen v ČR. Oblast socio-emočních kompetencí přitom představuje důležité téma, neboť se jedná o podstatnou součást adaptivních schopností. Jedná se o poměrně široký pojem, který zahrnuje řadu užších, ale vzájemně propojených konstruktů sociálních a emočních schopností. Ty jsou např. základem pro kompetentní jednání v mezilidských situacích, vztahují se k dovednosti řešit sociální problémy, přiměřeně reagovat na kritiku, udržovat pozitivní vztahy apod. Jako zásadní vnímáme tuto oblast také v kontextu identifikace nadaných dětí. Specifiky nadaných dětí v tomto ohledu se zabýval již Terman (1921). I současné výzkumy však naznačují, že nadané děti se přinejmenším v některých aspektech těchto schopností odlišují od obecné populace - lze u nich pozorovat např. asynchronní vývoj (Tolan, 2013), zvýšenou emoční intenzitu (Falk, 2001) a odlišné motivační dispozice (Esparza et al., 2014; Clinkenbeard, 2012). S ohledem na absenci takto zaměřených diagnostických nástrojů pro dětskou populaci považujeme za důležité zintenzivnit výzkum v této oblasti s cílem následně využít zjištěné výzkumné závěry při tvorbě nových testů.

V aktuálních výzkumech, které se týkají socio-emočních kompetencí, lze vysledovat dva hlavní směry. První, který primárně vychází z modelu Salovey-Mayer (např. 1997), pojímá socio-emoční kompetence jako schopnosti měřitelné výkonově zaměřenými testy. Takto zjišťované kompetence do velké míry korelují s kognitivními schopnostmi. Z tohoto důvodu se někteří autoři (např. Schneider, Mayer, & Newman, 2016) snaží Salovey-Mayer model integrovat do teorie kognitivních schopností C-H-C, v rámci kterého by socio-emoční kompetence měly vystupovat jako jedna z širokých schopností. Druhým hlavním směrem je model Bar-on (např. 2006), který socio-emoční kompetence měří pomocí sebeposuzovacích dotazníků. Takto pojaté kompetence pak korelují spíše s osobnostními rysy sebeposuzovatelů.
Prvním dílčím cílem projektu je realizace detailní rešerše, na jejíž výstupy budou navazovat dva výzkumné směry, z nichž každý bude zaměřen na jeden z výše popsaných teoretických modelů. Detailněji jsou cíle projektu popsány v následujícím textu.

Publikace