Informace o projektu
Analýza kognice a vědomí pomocí funkčních metod

Informace

Projekt nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka projektu je na webu muni.cz.
Kód projektu
MUNI/A/1155/2021
Období řešení
1/2022 - 12/2022
Investor / Programový rámec / typ projektu
Masarykova univerzita
Fakulta / Pracoviště MU
Lékařská fakulta

Projekt A: Paměť a vědomí u zdravé populace a epileptických pacientů
Předkládaný projekt má za cíl navázat na projekt A Specifického výzkumu 2021 zaměřeného na výzkum paměti a vědomí, a zvětšit výzkumnou vzorku o dalších 30 zdravých participantů, co značně rozšíří možnosti analýzy dat. Kromě toho budou data z úkolů zaměřených na paměť nabírány také u pacientů s farmakorezistentním typem epilepsie, kteří podstupují v rámci epileptochirurgického programu invazivní kontinuální videoEEG monitoraci na 1. neurologické klinice FN U sv. Anny. Studie byla schválena Etickou komisí pro výzkum Masarykovy univerzity a Etickou komisí Fakultní nemocnice u sv. Anny.

Projekt B: Alzheimerova nemoc (AN) je nejčastější příčina demence ve stárnoucí populaci. Její časné stadium – Mírná kognitivní porucha (MKP-AN) představuje kritické období, kdy je ještě soběstačnost dostatečná, avšak objektivní problémy s kognicí jsou přítomny. Demence při AN má negativní dopad na kvalitu života pacienta i pečovatele a je spojena s významným zvýšením morbidity/mortality. MRI zobrazování mozku v kombinaci s neinvazivní mozkovou stimulací (NIMS) – transkraniální stimulace střídavým proudem (tACS), slouží jako další nástroj pro odhalení mechanismů oscilační aktivity mozku na pozadí kognitivních funkcí. Rovněž, pomocí NIMS můžeme navodit změny v oscilační aktivity mozku, a tedy i změny v mozkové plasticitě, které mohou dále vést k léčebným účinkům na kognitivní funkce.

Projekt C: Srovnání a aplikace multimodálních metod konektivity u pacientů s epilepsií.
Epilepsie je chronické onemocnění mozku. Léčbou první volby je farmakoterapie, pokud však medikamentózní léčba nepřináší zlepšení, přistupuje se k resektivní operaci, jejiž výsledek závisí na přesné detekci tzv. epileptogenní zóny (EZ, oblast, která je zdrojem epileptického záchvatu). Stále však existují i pacienti, u kterých nejsou současné metody k určení EZ dostatečné. Benefit přináší využití pokročilých zobrazovacích metod, běžně nepoužívaných při klinickém předoperační vyšetření, a jejich zpracování (např. pokročilé zpracování fMRI). (Duncan et al., 2016). Účelem této studie je detekce odlišené konektivity spojené s epilepsií, která do budoucna umožní zlepšení diagnostických metod.

Publikace

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.