Prerafaelitské bratrstvo, založené v Londýně v roce 1848, se stalo jednou z nejvlivnějších uměleckých skupin 19. století. Mimořádná přitažlivost uměleckého a estetického modelu konstituovaného členy bratrstva a umělci s nimi spřízněnými a na ně navazujícími – nazývaného prerafaelismus – je zpětně reflektována pojmy „viktoriánská avantgarda“ „prosazení estetismu v malířství“ atd. Prerafaelitská inspirace zasáhla celou Evropu, zejména v posledním decenniu 19. století, kdy byla vnímána jako předstupeň secesního symbolismu. Mezi malíři z českých zemí je prerafaelitský vliv nejvíce patrný u Maxe Švabinského a Jana Preislera, stejně jako u Eduarda Veitha. Předmětem zkoumání je transformace tohoto vlivu s ohledem na místní a časový posun oproti původním vzorům, jejichž recepce byla aktualizována dalšími uměleckými koncepty presymbolistického malířství myšlenek (Gedankenmalerei), krajinářského naturlyrismu i secesního symbolismu. Zdrojem atraktivity prerafaelitské tvorby byla a je také její blízkost k reformnímu designu hnutí Arts and Crafts.
Výstupem projektu bude obsáhlá studie odevzdaná k otištění v recenzovaném odborném časopise. V úvodní části bude zkoumána recepce tvorby umělců prerafaelitského okruhu ve střední Evropě, zejména v Praze a Vídni, s těžištěm v přelomových 90. letech 19. století. Mezi kritiky se na tuto tématiku zaměřovali František Xaver Jiřík, František Xaver Šalda, František Chudoba, Hermann Bahr, Ludwig Hevesi a další. Můžeme však doložit i dobová vyjádření Preislera, Švabinského a dalších umělců, podle nichž je atraktivita prerafaelitského modelu limitována obavami z malé míry jeho vývojové progresivity. Reduktivní zdůrazňování vývojové progrese v umění mělo vliv i na pozdější ztrátu zájmu o tvorbu prerafaelitů, což změnila až její rehabilitace společně s uměním secese v 60. letech minulého století. Předkladatel projektu se daným tématem dlouhodobě zabývá, věnuje mu semestrální výběrový kurz na FF MU (US nebo SUS 92, Prerafaelité), a také publikační pozornost, byť dosud ne takovou, jaká by mu náležela. Tímto návrhem projektu předkladatel zároveň navazuje na projekt České salonní umění v mezinárodním kontextu, uskutečněný v letech 2017–2019 s podporou GA ČR (reg. č. GA17-22823S).

Publikace