Informace o projektu
Interkulturalita a vícejazyčnost českých zemí
(inter)
- Kód projektu
- MUNI/CORE/0742/2022
- Období řešení
- 7/2022 - 6/2023
- Investor / Programový rámec / typ projektu
-
Masarykova univerzita
- Společný univerzitní základ
- Fakulta / Pracoviště MU
-
Filozofická fakulta
- Mgr. Jan Budňák, Ph.D.
- Mgr. Vlastimil Brom, Ph.D.
- Mgr. Michal Fránek, Ph.D.
- Mgr. Marie Hanzelková, Ph.D.
- doc. Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.
- PhDr. Zdeněk Mareček, Ph.D.
- Mgr. Bc. Iva Mikulová, Ph.D.
- Mgr. Jiří Němec, Ph.D.
- doc. Mgr. Sylvie Stanovská, Dr.
- prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A.
- doc. Mgr. Aleš Urválek, Ph.D.
- doc. Mgr. Zuzana Urválková, Ph.D.
Česká republika je dnes převážně vnímána jako národnostně, jazykově a kulturně jednolitý prostor. Představa kulturně a jazykově monolitického národního teritoria je však poměrně nová. Vynalezla a prosadila ji národní hnutí 19. století a zautomatizoval ji „samozřejmý“, identitu zakládající diskurs nacionality ve 20. století. Navzdory tomu tuto představu dodnes často promítáme i do středověku, raného novověku nebo 19. století, jejichž dějiny často chybně vyprávíme (a vyučujeme) jako „národní dějiny“ a jejichž literaturu redukujeme na literaturu v češtině. Všechno ostatní pak odsouváme do sféry komparatistiky nebo mezinárodních dějin. Jedním slovem: chybně ztotožňujeme český národ a prostor českých zemí.
Přednášková řada „Interkulturalita a vícejazyčnost českých zemí“ představí jiný pohled na literární a kulturní dějiny tohoto území. Pokusí se představit jevy, které ilustrují obraz českých zemí jako interkulturního a vícejazyčného prostoru, v němž logika národních společenství a národních kultur ještě neexistovala nebo byla jen jednou z několika variant chápání kulturního prostoru a rozhodování jeho aktérů. Na základě logiky literárního trhu, logiky budování sítí v literárním provozu, logiky kulturní výměny nebo logiky literárního žánru mohli doboví aktéři stejně dobře jednat ve vícejazyčných a interkulturně komplexních prostorech, v „poli kulturní produkce“ (Bourdieu) a produkce významu, které se svou strukturou zásadně odlišuje od představy „české kultury na českém území“. Koncept interkulturality jako historického zkoumání „bytí pospolu, v sobě, vedle sebe a proti sobě“ (Heimböckel/Weinberg 2019: 81) může tedy nabídnout radikálně jinou – a historicky přesnější – možnost, jak chápat kulturní a literární dějiny českých zemí. Vzhledem k tomu, že zmíněný monolitický koncept „národ – jazyk – území“ je v (i univerzitně vzdělané) české populaci stále značně rozšířený a v politické sféře nese čas od času velmi kyselé plody, je čas přispět k jeho korekci – napříč fakultami MU.
Předmět nabídne 13 přednášek germanistů, bohemistů, teatrologů a historiků, kteří představí různé způsoby interakce česko- a německojazyčné literatury a kultury na území českých zemí, a to od raného novověku do dnešní dobu. Řada bude uzavřena úvahami o střední Evropě jako politickém a kulturním konceptu, který interkulturalitu a vícejazyčnost reflektoval - a nepopíral ani neodsuzoval.