Napjaté vztahy mezi Romy a většinovou společností jsou jedním z nejpalčivějších problémů evropských zemí (Kende et al., 2017). I přes závažnost tohoto problému jsou meziskupinové vztahy Romů a Neromů vědecky málo zmapovanou oblastí. Negativní meziskupinové postoje v podobě předsudků a diskriminace mají závažné společenské a ekonomické důsledky. Redukce předsudků vůči minoritám je proto jednou z priorit sociálně-psychologického výzkumu. Jednou z nejefektivnějších možností, jak zlepšit napjaté meziskupinové vztahy je meziskupinový kontakt (Pettigrew & Tropp, 2006). V případě málo častých příležitostí k přímému kontaktu mezi příslušníky různých sociálních skupin lze ke zlepšování jejich vztahů využít tzv. nepřímé formy kontaktu. Nepřímými formami meziskupinového kontaktu nazýváme např. zprostředkované zkušenosti blízkých s příslušníky jiných skupin– tj. deskriptivní sociální normy. Kromě deskriptivních sociálních norem popisujících typické chování ostatních rozlišujeme také injunktivní sociální normy zahrnující vnímání toho, které chování je ve společnosti přijatelné, a které nikoliv (Cialdini, 2003). V meziskupinovém kontextu mohou mít injunktivní sociální normy podobu podpory meziskupinového kontaktu členskou skupinou (tj. pozitivní injunktivní normy), či naopak odrazování od meziskupinového kontaktu (tj. negativní injunktivní normy). Navzdory klíčovému vlivu sociálních norem na chování lidí (Bicchieri, 2012), je výzkum role sociálních norem v redukci předsudků a diskriminace poměrně řídký a vykazuje teoretické a metodologické nedostatky. Výzkum také dosud opomíjel vliv negativního nepřímého kontaktu na postoje. Cílem navrhovaného výzkumu je doplnit chybějící poznatky o vlivu nepřímého meziskupinového kontaktu v podobě sociálních norem na meziskupinové postoje. Navrhovaný výzkum navazuje na předchozí studii o vlivu injunktivních sociálních norem ve vztahu pozitivního nepřímého meziskupinového kontaktu (tj. pozitivních deskriptivních norem) a postojů Romů vůči většinové společnosti. V navazující korelační studii výzkum doplníme o vliv negativních sociálních norem a afektivních proměnných v roli mediátorů s cílem získat komplexnější poznatky o vztahu nepřímého meziskupinového kontaktu a postojů. Výzkum doplníme o experimenty (jak u romské minority, tak většinové společnosti) s cílem ověřit kauzální vztahy mezi proměnnými.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Publikace