Propojený svět – jak síťová analýza pomáhá porozumět historii i přítomnosti

18. 7. 2024 Kateřina Müllerová

Síťová analýza je metoda, která se zaměřuje na studium vzorců a vztahů mezi uzly (jednotlivými prvky) a hranami (vazby mezi uzly). Uzly mohou představovat jednotlivce, instituce, města nebo jakýkoliv objekt nebo subjekt, zatímco hrany mohou znázorňovat různé typy interakcí. Pokud se bavíme o jejím využití například v medievistice, hranami mohou být třeba obchodní vztahy, rodinné vazby nebo diplomatické styky mezi vyšší a nižší šlechtou. Právě domácí šlechta vrcholného středověku je častým tématem medievistických výzkumů. V období obrození a první republiky vznikají základy systematického vědního přístupu – objevuje se celá řada větších i menších studií.

Nyní se diskuze ohledně šlechty zaměřuje na několik témat – jedním z nich je třeba počátek svobodného pozemkového práva. Většina publikací je dnes zaměřena spíše genealogicky. Ke studiu šlechty se využívají dochované prameny, jako jsou listiny či archeologické nálezy a od roku 1348 také zemské desky, které umožňují nahlédnout do obchodů a vztahů nižší i vyšší šlechty. Nové metody digital humanities dokáží lépe analyzovat textové prameny (listiny, kroniky), analýza sociálních sítích zase přináší lepší vhled do složitých vztahů mezi historickými postavami. Následná vizualizace pak usnadňuje pochopení těchto vztahů i dalších historických jevů.

Analýza sociálních sítí 

Jednotlivé historické osoby do kontextu širší společnosti v současné době dokáže poměrně dobře zasadit uživatelsky přístupná analýza sociálních sítí. V mediavistice můžeme pomocí síťové analýzy zkoumat třeba zájmové skupiny, politické frakce nebo už zmiňovanou šlechtu a vztahy v ní. Taková analýza pak dokáže zachytit blízké spolupracovníky i nepřátele nebo politické skupiny a najít to, co jednotlivé aktéry spojuje či rozděluje – sociální síť vzniká jako soubor lidí, mezi kterými existují nějaké vztahy. Vztahy lze určitým způsobem formalizovat a dál analyzovat. Před vytvořením je potřeba promyslet celý koncept sociální sítě – je potřeba si určit, co bude vyjadřovat každý bod a spojnice a zda budou znázorněny také různé kategorie bodů či vztahů. To může být třeba zaměstnání osob nebo sňatek. Tato metoda tak rozhodně přispívá k tomu, abychom lépe pochopili fungování středověké společnosti.

Praktickým příkladem využití síťové analýzy v medievistice je projekt Adama Mertela a Jana Škvrňáka s názvem Social Network of the Impoverished Nobility in the Late Middle Ages. Projekt sleduje síť moravského šlechtice Beneše z Kvasic, který zemřel zřejmě v roce 1410. Na základě listiny, která obsahuje seznam jeho dluhů, byla vybudována jeho sociální síť. Síť Benešových věřitelů ukazuje, že se pohyboval spíše mezi vyšší šlechtou a šlechtickými rodinami, dluhy však měl spíše u nižší šlechty. Hustě propojená síť je ukazatelem životního stylu chudnoucí šlechty v době krize pozdního středověku. Šlechta chudla především kvůli stagnujícím platbám od poddaných a rostoucí inflaci. Majetkovým ztrátám se bránila různými způsoby – loupežnými aktivitami, službou vyšší šlechtě nebo navazováním obchodních vztahů. Rozšířit svůj majetek se však (až na jednoho šlechtice) nikomu nepodařilo. Dalším příkladem je probíhající projekt, který se zabývá analýzou sociálních sítí českých elit během povstání kralevice Přemysla v letech 1248–1249. Projekt se zaměřuje na zkoumání sociálních, politických a vojenských vztahů v období české občanské války mezi rokem 1248 a 1249 a na analýzu dopadů této války na následné období. Využívá metody síťové analýzy k mapování a analýze vztahů mezi klíčovými aktéry konfliktu, a k pochopení širších sociopolitických dopadů války – cílem je popsat, kteří šlechtici se k povstání připojili na straně Přemysla Otakara II., a jak jejich postavení v sociální síti ovlivnilo jejich šance na jmenování do vysokých úřadů v království.

Facebook a politika

Vztahy a sociální sítě však nemusíme zkoumat jen v historii. Každý z nás je dnes součástí nějaké sociální sítě. Síť tvoří naši přátelé na Facebooku nebo kdekoliv jinde. V reálném světě, ale i v tom virtuálním, se spíše obklopujeme lidmi, s kterými sdílíme podobné názory a stejné představy o světě. Tím vytváříme jakési „sociální bubliny“. V těch se navíc utvrzujeme o správnosti vidění našeho světa. Další vazby a sítě vztahů vytváříme třeba i tím, že přispíváme do diskuzí, kde vyjadřujeme svůj (ne)souhlas s ostatními uživateli. Podobně je to s „lajky“ pod příspěvky určité stránky, které vyjadřují náš postoj k tématu či celému zaměření stránky. Takto dáváme najevo své názory a postoje, které se mohou shodovat s dalšími lidmi, zapojenými do hodnocení příspěvku. V politice je například síť vztahů to, s kým jsme v politické straně nebo s kým shodně hlasujeme.

Vazby mohou mít určitou váhu a propojovat členy sítě přímo i nepřímo, z pohledu sociologie mohou mít i kvality, např. intenzitu. Pokud například sledujeme skupinu lidí účastnící se téže přednášky, budou mezi nimi pravděpodobně spolužáci ze stejného ročníku i oboru, kteří se znají delší dobu. Jejich vazba bude díky tomu pravděpodobně silnější. Čím častěji spolu lidé interagují, tím silnější jejich vzájemný vztah bude. Silné vazby jsou častěji mezi členy organizace s určitým tematickým zaměřením nebo zájmem – koncentrují se spíše uvnitř skupiny. Většinou to jsou také vztahy v rodině a mezi velmi blízkými přáteli. Slabé vazby se zase objevují mezi členy různých zájmových skupin nebo v zaměstnání. Síťová analýza se nemusí omezovat pouze na výzkumy zabývající se historií. Využít ji můžeme třeba pro analýzu kriminality, především podvodného jednání nebo organizovaného zločinu. V tomto případě uzly reprezentují jednotlivé aktéry a hrany představují vztahy, které mezi sebou aktéři mají – přátelství, telefonní hovory, převody peněz mezi jednotlivými členy, komunikační aktivitu. Analýza sociálních sítí je tedy široce uplatnitelná analyticko-vizualizační metoda. O tom, jak lze tuto metodu aplikovat v právu, si zase můžete přečíst tady.

V současné době je analýza sociálních sítí pravděpodobně jednou z nejrychleji rozvíjejících se metod v oblasti digital humanities. Za zmínku rozhodně stojí webový projekt The Historical Network Research. Tento interdisciplinární projekt spojuje historiky, datové vědce a další odborníky, aby společně prozkoumávali, jak mohou síťové metody přinést nové poznatky do studia historie. Projekt funguje od roku 2009, kdy se Ulrich Eumann, Martin Stark, Linda von Keyserlingk-Rehbein a Marten Düring rozhodli zorganizovat workshop pro historiky se zájmem o analýzu sociálních sítí. Projekt nabízí výukové programy, užitečnou bibliografii a tutoriály. Od roku 2017 vychází nepravidelně rozesílaný newsletter vydávaný Journal of Historical Network Research. Návody a kurzy na podporu využití digitálních nástrojů nabízí také web Programming Historian.

Kam dál: 

• Češi v zajetí sociálních bublin
• GERIR: interdisciplinární výzkum vědců z katedry religionistiky, kteří ve spolupráci s geografy a informatiky zkoumají pomocí počítačového modelování, geografických informačních systémů a dalších metod starověká řecko-římská náboženství. Jedním z témat, kterým se zabývají, je šíření kultu bohyně Isis.
• Mapping the Republic of Letters
• Historie sociálních sítí a jejich vliv na jednotlivce a společnost

Literatura 

• Mazák, Homolová, Diviák & kol. (2015). Využití analýzy sociálních sítí ve vyšetřování. První vydání. Kompetenční centrum IBM při Katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
• HLADÍK, Radim. Digitální obrat v českých humanitních a sociálních vědách. Studia nových médií. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2022.
• NOVOTNÁ, Tereza. Síťová analýza v právu. Online. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 2023. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/bfvls/.
• SCOTT, John. Social Network Analysis. 4th Edition. Los Angeles: SAGE Publications, 2017.