Kniha Jana Vinaře Tibet – země, kde lidé dohánějí celé tisíciletí jediným skokem je reportáží českého novináře, který Tibet navštívil těsně po povstání a útěku 14. dalajlamy do indického exilu v březnu 1959. Představuje svědectví vypovídající o počátcích čínského ideologického civilizačního projektu na „střeše světa“ i o tehdejším budovatelském nadšení levicových intelektuálů z východního i západního bloku. „Jak už dnes víme, Tibet – ani s pomocí bratrských mas čínského lidu, Komunistické strany Číny a Čínské lidové osvobozenecké armády – tisíciletí jedním skokem nedohnal. Onen ,velký skok‘, který Čínská lidová republika pod Maovým vedením v onom osudném roce 1959 učinila, skončil velkým fiaskem a tragickým hladomorem, při kterém zemřely desítky milionů lidí,“ řekl Luboš Bělka z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty MU. Víra Jana Vinaře ve spravedlivější a lepší společnost nakonec zcela vyhasla, po návratu z Tibetu pak v roce 1968 opustil Československo.

Výstava představí černobílé snímky – výseče ze záběrů unikátního filmového materiálu nazvaného Šoty z Tibetu 1959, jehož autorem je neznámý čínský kameraman. Tomuto filmu, natočenému ve formátu 16 mm, se ve své badatelské práci věnovali právě Luboš Bělka se sinoložkou Kamilou Hladíkovou, kteří dosud nezveřejněné filmové záběry konfrontovali s Vinařovým textem a vytvořili kritickou edici, z níž výstava vychází. „Populární představy Západu zpravidla vizualizují Tibet jako bájné království ducha, věčně neměnnou Šangri-Lu, která tragicky skončila ve spárech rudé Číny. Vinařova historická reportáž zemi ukazuje bez mystického závoje a přikrášlování, tak jak jej v padesátých letech viděla naše ,pokroková‘ inteligence oddaná ideálům komunismu. Vyprávění o Tibetu je tedy tak trochu i vyprávěním o nás a naší minulosti,“ uvedla Kamila Hladíková.

Součástí vernisáže ve středu 28. února 2024 bude komentovaná projekce zmíněného filmu, který je bez zvuku a titulků, na ni poté naváže beseda s Lubošem Bělkou a Kamilou Hladíkovou. Pro zájemce bude připravena ochutnávka čajů himálajského podhůří z čajových zahrad Nepálu a Darjeelingu.

Výstava začne v předvečer 65. výročí protičínského povstání ve Lhase. Jednou z doprovodných akcí bude také například dubnové promítání čtyřicetiminutového čínského dokumentárního černobílého filmu Potlačení povstání v Tibetu z roku 1959, a to včetně besedy s Brňany, do níž se zapojí přední čeští tibetanisté a tibetanistky.

Autoři výstavy: Luboš Bělka a Kamila Hladíková, grafické zpracování: Pavel Křepela, kurátorka výstavy: Markéta Stulírová, korektury textů: Kateřina Najbrtová.