Jak nepropadnout negativním myšlenkám a udržet si i v současné situaci své duševní zdraví, radí doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D., z Psychologického ústavu Filozofické fakulty MU.
Lidé, kteří si dokážou udržet v časech krizí spíše optimistický přístup a nerozvíjejí ve své mysli katastrofické scénáře, se lépe adaptují a volí efektivnější způsoby zvládání problémů. Optimistický postoj k životu vychází spíše z přijetí skutečnosti, že nesnáze se v životě mohou vyskytnout, ale že změna k lepšímu je možná – byť ne vždy snadná, rychlá či bezbolestná – a že k této změně můžeme sami nějak aktivně přispět.
Špatnými zprávami se v dnešní době nešetří, a pokud se jimi necháme zaplavit, významně zvyšujeme riziko vyšší úzkosti, strachu a deprese. Ubránit se tomu můžeme i díky tzv. mediální dietě. Neznamená to, že se zcela odpojíme od zdrojů informací, ale můžeme k nim přistupovat výběrově. Kritériem výběru nemusí být jen užitečnost informací – co skutečně potřebuji vědět? – ale také jejich emocionální dopad – co mě potěší a pobaví? Co mě zaujme a poučí? Co mě uklidní, povznese, inspiruje?
Využívejme přestávek a chvil volna pro regeneraci, relaxaci, drobné radosti. Nacházejme duševní osvěžení u svých koníčků a zájmů. I kratší čas, který sami sobě věnujeme, může mít významný vliv na naši duševní a tělesnou pohodu a doplnění sil.
Pocit smysluplnosti a užitečnosti toho, co děláme v rámci svého zaměstnání anebo dobrovolnických aktivit, významně zvyšuje celkovou životní spokojenost. Drobná výpomoc, laskavý skutek, dobrý čin – skrze to, co ze sebe dáme, mnoho také sami získáváme.
Těžké životní situace nám mohou ukázat, že jako jednotlivci i celá společnost jsme silnější, než si myslíme. Využijme tedy období nejistot a krizí pro rozvíjení a projevení našich nejlepších stránek.
Pokusme se méně trápit tím, co nemůžeme, anebo tím, co nelze změnit. Zkusme se naopak více zaměřit na ocenění všeho dobrého, čeho se nám dostává, co přetrvává, a za co můžeme být vděční. Vychutnávejme si drobné a šťastné okamžiky života, které jindy běžně přehlížíme. Soustřeďme se na ně a plně je prožijme, ať si je později můžeme lépe vybavit z paměti a opakovaně se z nich těšit.
Současná situace spojená s výzvami vyhýbat se většímu počtu lidí a v některých případech se i distancovat od svých blízkých může v tomto kontextu působit protikladně. Doporučený odstup nebo izolaci však nemusíme vnímat se strachem z ostatních nebo s pocity viny, ale spíše jako akt ohleduplnosti a laskavosti vůči svému okolí. Ani fakt, že s některými svými blízkými na určitou dobu omezujeme fyzický kontakt, nemusí znamenat ztrátu zájmu, lásky a pocitu sounáležitosti. Záleží nám na někom? Myslíme na někoho? Máme jej rádi? Rada je více než prostá – dejme si to navzájem vědět!
V některých případech je situace odlišná a namísto omezení kontaktu nám přijatá opatření naopak umožnila trávit více času se svými nejbližšími. Využijme této vzácné příležitosti být skutečně spolu a nejen žít vedle sebe.
Doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D., působí na Psychologickém ústavu FF MU, kde se pedagogicky i odborně věnuje tzv. pozitivní psychologii, směru, který se zaměřuje na pozitivní emoce, zážitky a pozitivně fungující společenství.
Kostky jsou vrženy, přihlášky jsou podány. Teď je čas se co nejlépe připravit na přijímačky. V tomto článku se přehledně dozvíte, jaké podoby může mít přijímací zkouška na FF MU a jak se na ně co nejlépe připravit.
S Jarmilem Vepřkem o sociálních sítích, o popularizaci češtiny či o tom, jaká byla jeho cesta ke studiu na FF MU.
