Často diskutovaným tématem je v souvislosti s akademickým senátem vcelku výrazné podzastoupení žen – v jednadvacetičlenném orgánu aktuálně zasedají jen čtyři. „Ženský hlas je určitě důležitý, protože ženy v mnoha ohledech uvažují trochu jiným způsobem. Vedení fakulty se je snaží ke kandidatuře motivovat,“ řekla Dagmar Pichová s tím, že sama kdysi usoudila, že není fér kritizovat malé zastoupení žen, aniž by se sama pokusila do senátu vstoupit.

K zavedení ženských kvót jsou však oba hosté spíše zdrženliví. „Osobně si myslím, že je to kontroverzní téma. Naše společnost je založená na rovném přístupu, takže když do výsledku nějakého procesu zavedeme kvóty, jde to trochu proti rovnosti. Větší smysl dává kvóty aplikovat na množinu kandidátů, ze kterých vybíráme, ale v praxi je to relativně těžké,“ myslí si Pavel Caha.

Z témat, kterým se akademický senát v nedávné době věnoval, hosté například vyzdvihli volbu děkanky, podporu univerzitního kina Scala či celostátní akci Hodina pravdy. „Ukázalo se, že také na naší fakultě mají akademici a akademičky zájem vystoupit a upozornit na problémy, které je trápí,“ uvedla v souvislosti s iniciativou hájící důstojné podmínky pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd Dagmar Pichová.

Jak časově náročné je působení v senátu? Jak obvykle vypadají jeho jednání? A má vůbec smysl kandidovat? Poslechněte si rozhovor s Dagmar Pichovou a Pavlem Cahou, který pořídil Ondřej Krajtl.