Archeologové představili své výzkumné záměry k projektu Připraveni na budoucnost

Projekt odstartoval v lednu 2024 a obsahem prvního, únorového setkání bylo především vymezení ideově-koncepční orientace výzkumu. Jako člen týmu se zasedání účastnil i přední evropský archeolog Frans Theuws, který dříve působil na univerzitě v Leidenu. V projektu přebírá roli klíčového badatele a „mentora“, jenž do výzkumu přispěje svými bohatými zkušenostmi – mimo jiné i s realizací grantu Evropské výzkumné rady (ERC).

Tým vedený profesorem Jiřím Macháčkem se zaměří na objasnění základních principů odolnosti české společnosti v historické perspektivě s využitím dlouhých časových řad a na přenos získaných poznatků do praxe. „Resilience neboli odolnost lidské společnosti patří v poslední době k nejdůležitějším výzkumným tématům humanitních a sociálních věd. Lidé, kteří si stále více uvědomují, jak je dnešní civilizace křehká a zranitelná, chtějí od vědců slyšet, jakým směrem se naše společnost ubírá a co ji v jejím rozvoji ohrožuje,“ upřesnil Jiří Macháček s tím, že na výzkumu se bude podílet téměř sto badatelů různých institucí.

Odborníci na setkání představili pět výzkumných záměrů – pět výzkumných center. Ta propojí různorodé aktivity, na nichž se budou spolupodílet čtyři špičkové a úzce spolupracující vědecké instituce se svými součástmi: Masarykova univerzita (filozofická fakulta, přírodovědecká fakulta, CEITEC), Archeologický ústav Akademie věd ČR, Národní muzeum a Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR. Do řešení projektu se zapojí jak stávající výzkumné infrastruktury, jakými je například laboratoř AMS/RAMSES pro radiouhlíkové datování v archeologii a paleoekologii, archeologické terénní výzkumné stanice Masarykovy univerzity či Centrum raně středověkých studií, tak i nově modernizované a pořízené infrastruktury, například archeogenetická laboratoř ArcheoGen Brno.

Na rozdíl od jiných výzkumníků se tým v čele s profesorem Jiřím Macháčkem obrací ve své práci do minulosti. Vycházíí z předpokladu, že všechny problémy, kterým lidstvo aktuálně čelí, se již v minulosti objevily: ekologické krize, epidemie, migrace, lokální přelidnění a mnoho dalších. „Je zřejmé, že současné civilizační problémy mají své počátky v hluboké minulosti. Archeologie, která stojí v centru našeho projektu, nabízí jako jediná věda relevantní empirická data o společenských a přírodních procesech ovlivňujících lidstvo od jeho úplného počátku až dodnes. Archeologie dokáže díky své unikátní metodologii integrovat poznatky z humanitních i přírodovědných disciplín, které jsou nezbytné pro zhodnocení lidského potenciálu vypořádávat se s nepříznivými okolnostmi v různých dějinných epochách. Projekt se navíc zajímá i o vytváření dnešních kulturních identit na lokální i globální úrovni, které působí na společnost nejen pozitivně, ale i negativně, zvláště pokud generují celospolečenské problémy, jakými je třeba latentní rasismus či politický, respektive kulturní imperialismus. Získané poznatky budou aplikovatelné i reálně při snižování rizik a zvyšování odolnosti společnosti v řadě oblastí – od územního plánování, tvorby krajiny a zvyšování udržitelnosti sousedství (Neighbourhood Social Sustainability) přes adaptaci na klimatické změny až po ochranu před zneužitím archeogenetických a genomických analýz pseudovědeckým biologickým determinismem či extrémním nacionalismem,“ vysvětlil Jiří Macháček.