Pozornost médií v uplynulém roce získal tým Kateřiny Jochecové z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU. Ten už několik měsíců zkoumá orientační a informační systémy českých nemocnic. Jeho cílem je těmto zařízením nabídnout kompletní postup pro vytvoření funkčního nemocničního značení a rovněž snadno přizpůsobitelné namodelované prostředí ve virtuální realitě. „Ověření návrhů tak bude v budoucnu výrazně dostupnější a rychlejší, než tomu bylo dosud,“ uvedla v rozhovoru Jochecová.

Tereza Bochinová z Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU spolupracovala s Pavlem Skopalem a řadou dalších kolegyň a kolegů na speciální webové aplikaci a publikaci, které přehledně zobrazují jak historii, tak osobnosti spjaté se zlínským filmem. „Součástí jsou rovněž pracovní listy pro školy, série specializovaných map pro lokální historiky a populárně naučné přednášky,“ doplnila v podcastu Artefakt Bochinová.

Řada vědkyň se zabývala také popularizací vědy a výzkumu. Z filozofické fakulty zmiňme alespoň dvě. Jarmila Bíšková z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU se soustavně věnuje propagaci vědy a mezi její největší výstupy lze bezpochyby zařadit unikátní dokumentární sérii Zpátky na světlo, na níž se podílela jako členka produkce. První epizodu dokumentu na YouTube dosud zhlédlo přes 13 tisíc diváků, mezi nimiž jednoznačně převažují pozitivní reakce.

Hana Žižková z Ústavu českého jazyka FF MU se podobně jako Bíšková aktivně věnuje popularizaci – na rozdíl od ní se však zaměřuje propagaci bohemistiky zejména mezi středoškoláky. Každoročně pro ně pořádá populárně naučné přednášky, školí je v rámci Středoškolské odborné činnosti a např. v Jihomoravském centru pro mezinárodní mobilitu (JCMM) vede kurz zaměřený na počítačovou lingvistiku. „Nejvíc mě na tom všem motivují studenti. Snažím se je směřovat k tomu, aby si vždy uvědomili, k čemu jejich práce může přispět,“ sdělila před časem v podcastu Artefakt Žižková, která rovněž stojí za webovým korektorem Opravidlo.

Z dalších vědkyň ještě zmiňme ty, které v uplynulých týdnech a měsících vydaly zajímavé a odbornou veřejností velmi kladně hodnocené knihy a publikace. Petra Goláňová z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU spolupracovala na knize o opevněném galském oppidu Bibracte. „Bibracte sehrálo velmi důležitou úlohu v období galské války. Navzdory privilegovaným vztahům s Římem se v roce 52 před Kristem Haeduové přidali k povstání a shromáždění galských kmenů na Bibracte zvolilo náčelníka Vercingetoriga do čela této vzpoury. Po porážce spojeného galského odporu zde na konci téhož roku vítězný Gaius Julius Caesar přezimoval a snad také dokončil část své knihy Zápisky o válce galské,“ vyzdvihla význam lokality archeoložka a editorka publikace Goláňová.

Zuzana Fonioková z Ústavu české literatury FF MU vydala v loňském roce knihu Od autobiografie k autofikci. Narativní strategie vyprávění o vlastním životě, v níž zkoumá, jakým způsobem nejen autoři autobiografií, ale my všichni utváříme svůj obraz pomocí příběhů, jež vyprávíme. V knize shrnuje svůj dlouhodobý vědecký zájem o teorii narativu ve vztahu k literatuře i kulturně předávaným příběhům, stejně jako o různé formy vyprávění člověka o sobě samém. „Příběhy vnímám jako mocný prostředek, jenž často pomáhá udržovat zaběhané pořádky a nerovnosti, ale může taky podnítit společenskou změnu,“ říká Fonioková.

Do třetice žen-autorek ještě připojme Julii Secklehner ze Semináře dějin umění FF MU, která loni získala prestižní ocenění MUNI Scientist. Odborná porota ocenila knihu Rethinking Modern Austrian Art Beyond the Metropolis publikovanou v nakladatelství Routledge – Taylor & Francis Group. Secklehner v ní zkoumá vliv regionálních kultur na moderní umění a vizuální kulturu ve střední Evropě v letech 1918–1938, s důrazem na Rakousko, Československo a Maďarsko, včetně role venkova.

Připomeňme také, že řada nadějných vědkyň na podzim získala nejvyšší fakultní ocenění – mezi nimi byly Jana Nenadalová a Terézia Porubčanská (za vynikající disertaci); Patrícia Michalovičová (za nejlepší magisterskou práci); Lucie Křivánková a Katarína Petreková (za nejlepší bakalářskou práci).

Článek vznikl u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února. Jeho smyslem je připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumu.