Čtyři ocenění MUNI Scientist putují na filozofickou fakultu

Vědce a vědkyně univerzita pravidelně oceňuje za vynikající výsledky či významné počiny v oblasti výzkumu. Letos se tak stalo již počtvrté, a to u příležitosti výroční konference Grantové agentury MU. Religionista Tomáš Glomb z Centra pro digitální výzkum náboženství při Ústavu religionistiky FF MU získal cenu za vydání knihy Connecting the Isiac Cults, která je završením jeho dlouholetého výzkumu šíření egyptských kultů v helénistickém období. „Pomocí kritické reflexe antických pramenů v kombinaci s kvantitativními výsledky formalizovaného modelování, porovnávajícího vliv jednotlivých faktorů na šíření kultů, například vojenské či obchodní aktivity na dopravní síti, kniha odhaluje, že politická činnost ptolemaiovské dynastie mimo Egypt zásadně přispěla k rozšíření egyptských kultů ve starověkém Středomoří,“ přiblížil publikaci Glomb. Podotkl, že spolu s výzkumem konkrétního historického problému je zásadním poselstvím svazku i to, že metody vědy o komplexitě mohou významně obohatit studium starověkých kulturních přenosů. „Nikoli však jako exkluzivní univerzální soubor nástrojů, ale pouze ve velmi pečlivé syntéze s tradiční historiografií,“ dodal oceněný religionista.

Historik Libor Jan, který je profesorem na Historickém ústavu FF MU, cenu získal za edici historiografického díla Cronica Aule Regie. „Publikaci se nám podařilo dokončit díky instituci Monumenta Germaniae historica. Je to teprve druhé historiografické dílo, jež bylo v uvedené prestižní edici vydáno – po Bretholzově Kosmově kronice z roku 1923,“ zdůraznil Libor Jan. Zbraslavská kronika představuje podle Jana nejvyspělejší dílo vrcholně středověké historiografie vzniklé v českých zemích v první polovině 14. století. „Latinsky psaná kronika chtěla původně především oslavit zakladatele cisterciáckého kláštera na Zbraslavi krále Václava II. V osobě druhého kronikáře Petra Žitavského, který navázal na prvního autora Otu Durynského, se však dílu dostalo mimořádně nadaného tvůrce, který nejenže přepracoval text svého předchůdce, ale v dalších kapitolách zachytil nepokoje po vymření Přemyslovců a pak vládu Jana Lucemburského a poté především činy mladého Karla IV. po jeho návratu do Čech a na Moravu. Karel, stejně jako jeho matka Eliška Přemyslovna byli osobnostmi, které Petr uctíval a oslavoval jako pravé potomky předposledního Přemyslovce,“ uvedl historik a upřesnil, že kronika byla v závěru 19. století vydána dvakrát, a to německým badatelem J. Loserthem a českým vědcem J. Emlerem. „V dnešní době však již tyto edice poněkud zastaraly, proto jsme se s naším malým týmem rozhodli vydat text znovu podle jeho pěti rukopisů, které se nacházejí ve Vatikánu, Jihlavě, Donaueschingu, Roudnici a Wolffenbüttelu, respektive dle výtahu v takzvaném Stehlíkově kodexu. Nově jsme také zpracovali historické komentáře včetně identifikací všech míst a osob. Součástí edice je samozřejmě důkladný rejstřík,“ dodal Jan.

Historika umění Adriena Palladina ze Semináře dějin umění FF MU ocenila grantová agentura za knihu Inventing Late Antique Reliquaries: Reception, Material History, and Dynamics of Interaction (4th-6th centuries CE). Publikace vychází z autorovy disertační práce napsané ve francouzštině, anglicky vyšla v září loňského roku. Autor se v knize zaměřuje na hluboké náboženské, intelektuální a společenské proměny, které přetvářely vizuální a materiální kulturu Středomoří, se zaměřením na nový fenomén, který prolomil mnohá tabu římské kultury: kult svatých a jejich relikvií. „Předměty, kterými jsem se zabýval – vzácné i levné nádoby vyrobené mezi čtvrtým a šestým stoletím –, otevírají mnohem širší otázky týkající se historiografie dějin umění, marginalizace určitých typů materiálů a jejich komunit a praktik opětovného použití a rekonceptualizace artefaktů a hmoty. Publikace je novátorská v tom, že tuto složitou recepční historii neignoruje, ale naopak ji přijímá a vychází z ní. Kniha se také zabývá používáním pozdně antické schránky v osmém a devátém století. Tím chci naznačit, že historiografické, epistemologické a diachronní zpochybnění disciplíny dějin umění by mělo být předpokladem každé studie o hmotné kultuře,“ uvedl Palladino.

Filolog Ondřej Srba ze Semináře mongolských, korejských a vietnamských studií při Centru asijských studií FF MU získal cenu za úspěch v prestižním grantu GAČR Junior Star – jeho projekt nese název Proměnlivé adaptační strategie mobilních pastevců v Mongolsku: Dynamika v komunitních historiích a vzorcích stěhování dokumentovaná orálními prameny. Ocenění převzal jménem Ondřeje Srby další člen projektového týmu Michal Schwarz. Současné Mongolsko je podle Ondřeje Srby výjimečné tím, že mobilní pastevectví založené na pravidelném střídání pastvin je celospolečensky vnímáno jako jedna z důležitých součástí státního hospodářství a zároveň ceněno jako klíčová součást národní identity. „Náš projekt je první, který podrobně zdokumentuje dynamiku sezónní pastevecké mobility ve vybraných lokalitách v časovém průřezu, a to především na základě ústní paměti pastevců. Vznikne komentovaná databáze pastevecké mobility daných lokalit pokrývající přibližně posledních sto let a také monografie, jež se bude věnovat současnému stavu ústní tradice týkající se historie vybraných pasteveckých komunit a představí, jak mongolské venkovské komunity svou historii vnímají a vyjadřují skrze ni svou identitu. Společně s ostatními členy týmu v projektu stavíme na jednom desetiletí terénních výzkumů, které díky projektu pravidelně pokračují,“ vysvětlil Srba.