Rituály úcty? Představují sondu do soudobé kultury
S Tomášem Malým o korunování obrazů a souvisejících rituálech jako sociálně-náboženském fenoménu s dlouhou historií a také o projektu, ve kterém bude tento fenomén zkoumat.
zjistit víc
Je to obyčejný člověk s běžnými problémy, zálibou v ženách či jídle a pití. Je loajálním rádcem svého pána, se kterým ho pojí přátelství, ale odlišuje jiné společenské postavení. Postavou komického sluhy, graciosem, ve hrách španělského dramatika Lopeho de Vegy se zabývala Magdaléna Kolmanová, která za svou práci loni získala Cenu děkana FF MU. „Gracioso tvoří jakési pojítko mezi obyčejnými lidmi v publiku a hrou,“ vysvětluje Kolmanová jednu z hlavních funkcí postavy, která výrazně přispěla ke zpřístupnění divadla všem společenským vrstvám.
Můžete krátce představit disertační práci, za kterou jste loni převzala ocenění z rukou děkana FF MU?
Zabývá se postavou graciosa ve hrách Lopeho de Vegy a konkrétně jeho rádcovskou úlohou. Gracioso je typová postava komického sluhy, která se nachází ve většině her tohoto autora. Zaujalo mě na ní, že není jenom komická, ale taky se často chová jako rádce svého pána.
Jak dlouho se věnujete tomuto tématu?
K tématu jsem se dostala někdy v průběhu druhého ročníku bakalářského studia, kdy jsme psali komentáře k literárním textům. Během čtení Zahradníkova psa, slavné komedie Lopeho de Vegy, mě velmi zaujala postava graciosa. Jeho promluvy, a hlavně dílo samotné, mě překvapily krásou literárního jazyka. Proto jsem se domluvila s Danielem Vázquezem, že bych pod jeho vedením zpracovala bakalářskou práci na téma poetické funkce jazyka graciosa, a pak už mě téma nepustilo.
Čím si vysvětlujete, že gracioso a jeho rady jsou badateli přehlížené, přestože pokrývají významnou část jeho dialogů?
Myslím si, že badatelé zkoumají spíše vystupování postav jako celku a nezaměřují se na jejich jednotlivé vlastnosti. Téměř vždy se v popisu zmiňuje rádcovská úloha tohoto sluhy, ale nikdo se jí dosud nezabýval podrobně. Problém vidím také v tom, že se při analýze postavy bere do úvahy jen několik málo děl, často dokonce pouze jedno. Z toho se nedá usuzovat, jaká je tato typová postava obecně. Já jsem ve výzkumu analyzovala 30 Vegových děl, což bylo maximum, které jsem stihla zpracovat.
„Lope de Vega zpřístupnil divadlo všem společenským vrstvám. Začal psát v době, kdy vznikala první městská veřejná divadla, a na jeho divadelní hry mohl přijít kdokoliv, kdo zaplatil vstupné.“
Magdaléna Kolmanová
romanistka
O jakých tématech psal Lope de Vega ve svých divadelních hrách?
Hlavními tématy žánru nové komedie, kde se sluha typu graciosa objevuje a který se ustanovil s nástupem zlatého věku ve Španělsku, jsou láska a čest. Lope de Vega byl velmi plodný dramatik. Domnívám se, že na zápletkové komedie měl největší talent, ale známá jsou také jeho dramata o zneužití moci. Dále psal například historická, hagiografická či mytologická dramata.
Které společenské vrstvy svými díly oslovoval?
Lope de Vega se proslavil tím, že zpřístupnil divadlo všem společenským vrstvám. Začal psát v době, kdy vznikala první městská veřejná divadla, a na jeho divadelní hry mohl přijít kdokoliv, kdo zaplatil vstupné. Do té doby bylo divadlo spíše záležitostí šlechty nebo církve. Lopeho de Vegu velice zajímalo, jak budou lidé jeho hry přijímat. Chodil na představení a pozoroval reakce publika. Jeho vkusu pak přizpůsoboval další hry.
Jakou mají strukturu „nové“ komedie Lopeho de Vegy?
Nejtypičtější je tříaktová hra, kdy se v prvním aktu představí postavy a ústřední zápletka. Základní dvojici tvoří samozřejmě dáma a kavalír. Pán chce získat ženu svého srdce, která je pro něj nedostupná, ať už ze společenských důvodů, nebo tomu brání její otec či někdo jiný. Gracioso mu ji pomáhá získat. V raných komediích Lopeho de Vegy pán jednal více samostatně a vztah k ženám nebyl tak formální. Postupem času, když se přitvrzovala cenzura, rostla potřeba vytvořit mediátora mezi pánem a dámou, a zdůraznit tak jejich ctnostné chování. Do té doby gracioso radil pánovi v milostných otázkách jen sporadicky, teprve přibližně po roce 1610 se stává skutečným rádcem i v milostných záležitostech a prostředníkem, který „vše zařídí“. Děj většinou končí četnými svatbami, kdy se pán ožení se svou vyvolenou, sluha se služkou, další kavalíři s jinými dámami, což je kýžený konec, ke kterému děj spěje.
S Tomášem Malým o korunování obrazů a souvisejících rituálech jako sociálně-náboženském fenoménu s dlouhou historií a také o projektu, ve kterém bude tento fenomén zkoumat.
zjistit víc
Objevuje se role „komického sluhy“ i u jiných autorů?
Existovalo mnoho zdrojů, kterými se Lope de Vega mohl inspirovat. Předlohou pro graciosa byla například postava harlekýna z italských komedií dell'arte. Mohl to být i Cervantesův Sancho Panza, protože se ukázalo, že v době vydání Dona Quijota začíná gracioso používat výrazně více přísloví. Ta jsou typická právě pro Sancho Panzu. Gracioso je drzý a mluví se svým pánem jako s přítelem. Domnívám se, že tato jeho část vychází z archetypu blázna nebo šaška, který má dovoleno překračovat společenské hranice a říkat si, co chce, přičemž ale gracioso zůstává ke svému pánovi vždy loajální. Postava graciosa žila dál ve tvorbě Calderóna a pokračovatelů Lopeho de Vegy. Vyvíjela se, ale její funkce zůstávala stejná.
Jak byste blíže popsala postavu graciosa ve Vegových hrách?
Působí jako sekundární postava a protiklad svého pána. Pán je nositelem šlechtických ctností, a proto je odvážný, statečný, idealista a vždy odhodlaný získat srdce vyvolené dámy. Gracioso představuje prostší přístup k životu. Je to obyčejný člověk s obyčejnými problémy. Má rád jídlo, pití a ženy. Na rozdíl od pána je zbabělý a vyhýbá se nebezpečí. Jeho základními funkcemi jsou komičnost a rádcovství. Gracioso tvoří jakési pojítko mezi obyčejnými lidmi v publiku a hrou. Kdyby tam nebyl, byla by to hra především pro šlechtu, která by v ní viděla jen samu sebe.
Jaký je vztah sluhy a pána?
Jejich vztah se zdá být přátelský, ale dělí je odlišné společenské postavení. Pán se dožaduje jeho rad a sluha svého pána nikdy neopouští. Zkoumala jsem, jaký vliv mají rady na vývoj děje, jazykovou stránku a jak velkou část promluv tvoří. Zabývala jsem se také společensko‑historickým kontextem. Zjistila jsem, že graciosovo bláznovství je pouze verbální, neprojevuje se v jeho činech. Ve všech jeho radách týkajících se žen a manželství se silně projevuje dobová misogynie. Přesto vždy pánovi radí, jak ženu získat. O manželství se vyjadřuje negativně, ale nakonec se stejně ožení, protože je to dobovou zvyklostí. Dá se tedy říci, že hlavní konstantou jejich vztahu je graciosova loajalita, i přes jeho někdy až drzé vyjadřování.
„Gracioso jakožto představitel lidu na scéně byl vnímán jako zkušenější a myslím si, že to mohlo v lidovém publiku vyvolávat pocit určité vlastní nadřazenosti.“
Magdaléna Kolmanová
romanistka
Jaké má gracioso morální hodnoty, když je prezentován jako člověk z lidu? Nepřevyšuje svého pána?
Výzkum prokázal, že gracioso je nositelem lidové moudrosti vztahující se k základním otázkám života, především mezilidským vztahům. Pán se v této oblasti chová velmi nezkušeně, až naivně. Gracioso jakožto představitel lidu na scéně byl tedy vnímán jako zkušenější a myslím si, že to mohlo v lidovém publiku vyvolávat pocit určité vlastní nadřazenosti. Takto si Lope de Vega získával tuto část publika. O morální nadřazenosti bych zde ale nemluvila, pán byl téměř vždy vyobrazován jako nositel ctností.
Když má gracioso ztělesňovat lidovou moudrost, jak je to s jeho věkem?
Snažila jsem se zjistit, zda bývá gracioso starší než jeho pán, ale nedošla jsem k žádnému závěru. Zkoumala jsem, jak měl vypadat a jací ho hráli herci, ale jeho věk se mi nepodařilo určit. Předpokládám, že neměl být o mnoho starší, aby si s pánem rozuměl. Na druhé straně nic nenasvědčuje tomu, že by měl být výrazně mladší. Rozhodně neměl být atraktivnější než pán.
Jakou váhu měly graciosovy rady na rozhodování a jednání jeho pána?
Graciosovy rady mají dvě hlavní funkce. Buď se snaží jejich prostřednictvím vybudit váhajícího pána k akci, nebo jej naopak brzdí, aby nepodléhal přehnaným emocím, které souvisejí s láskou nebo ctí. Brání tak jeho čest. Pán ho vždy poslechne, pokud hrozí bezprostřední nebezpečí. Například ve scénách, kdy musí rychle utéct, nebo během tajné milostné schůzky, když přichází někdo, kdo by jej mohl poznat. Pokud je rada více morální než situační, tak ho často neuposlechne a následuje zápletka. Pro pána se situace zkomplikuje a gracioso mu ji pomáhá vyřešit, což podtrhuje sluhovu moudrost a celkovou správnost jeho rad.
S Petrem Elbelem o studiu života Zikmunda Lucemburského, o brněnské pobočce Regesta Imperii a také o projektu AHISTO.
zjistit víc
Chybuje vůbec gracioso ve svých radách?
Nedá se říct, že by radil špatně. Někdy ale bojácný gracioso odrazuje svého pána od dobrodružství, např. od vstupu do tajemné jeskyně, ale on jej neuposlechne, a přesto vše dobře dopadne. Co se týče rad morálních, vždy jej varuje před necudnými ženami, které jsou buď vdané, případně mohou být nevěrné. Zajímavá je zápletka v již zmíněném Zahradníkově psovi, kdy se do jeho pána zamiluje hraběnka, ale ten je nižšího původu, a proto nemohou být spolu. Naštěstí gracioso lstí vymyslí, jak pánovi získat údajný vyšší původ, a tak se s hraběnkou může oženit.
Může se pán sblížit se ženou z nižších vrstev?
Her je opravdu velké množství – to bychom museli vzít jednu po druhé. Zpravidla to nikdy nedopadne tak, že by si šlechtic vzal neurozenou ženu. Teoreticky by se mohl zamilovat do nějaké vesničanky, ale nakonec by vyšlo najevo, že je šlechtična. Žena vhodná pro pána je charakterizována jako cudná, věrná, nevinná, taková, která si nezahrává s pánovými city.
Můžete shrnout výsledky vašeho výzkumu?
Obecně lze říci, že graciosova role rádce je důležitější, než se zdálo. Rady tvoří v průměru 40 % všech jeho promluv. Ukázalo se, že je zpravidla důležitým rádcem jak ve veselohrách, tak i v tragicky laděných hrách. Lze proto říci, že jeho rádcovství někdy stojí dokonce nad jeho komičností. Chtěla jsem také přispět do polemiky o ideologické interpretaci tvorby Lopeho de Vegy. Zjednodušeně řečeno existují dva názorové tábory: jeden jej považuje za konformistu a druhý za revolucionáře. Přestože některé hry by mohly naznačovat, že Lope de Vega byl antimonarchistický, postava graciosa nikdy nevystupuje proti společenskému uspořádání.
Mgr. Magdaléna Kolmanová, Ph.D., vystudovala program Románské literatury na Ústavu románských jazyků a literatur na FF MU. Ve své pedagogické činnosti se zaměřuje na tematiku španělského divadla zlatého věku, věnuje se rovněž překladům odborných textů. Oceněnou disertační práci aktuálně připravuje ke knižnímu vydání.
Prestižní nakladatelství The Rowman & Littlefield vydalo čtyřsetstránkový svazek Martina Wihody z Filozofické fakulty Masarykovy...
Na vylepšené verzi jazykového korektoru spolupracuje vědecký tým z Filozofické fakulty MU a Fakulty informatiky MU.