Grantové projekty badatelů z fakulty jsou úspěšné, Technologická agentura ČR skýtá nové příležitosti

Program Éta Technologické agentury ČR nese podtitul Podpora inovačního potenciálu společenských věd, humanitních věd a umění a od roku 2018 navazuje na starší, podobně koncipovaný program Omega. Předpokládá se, že bude fungovat až do roku 2023, přičemž suma, se kterou hospodaří, dosahuje téměř dvou a půl miliard korun. A právě z tohoto objemu peněz se v letošním roce podařilo zahájit financování sedmi projektů filozofické fakulty. Program Éta během tří let své působnosti zaštítil již dvacítku projektů výzkumníků z FF MU a Technologická agentura ČR se po Grantové agentuře ČR stala v rámci fakultních projektů druhým nejčastějším podporovatelem v rámci projektů podávaných zaměstnanci fakulty. 

Nárůst nového způsobu podpory umožnila především odpovídající odezva ze strany samotných výzkumníků, což vyzdvihl proděkan pro výzkum a rozvoj profesor Fasora: „Našim badatelům se podařilo poměrně rychle reagovat na změnu v projektových formátech TA ČR ve smyslu jejich otevření aplikačnímu výzkumu ve společenských a humanitních vědách.“ Tento fakt dokládají i data, podle nichž je tempo růstu počtu projektů přihlášených do programu Éta v případě filozofické fakulty zhruba trojnásobné oproti celorepublikovému průměru, přičemž úspěšnost je téměř dvojnásobná. 

O úspěších fakulty lze však mluvit také v rámci programů vypisovaných Grantovou agenturou ČR. Ačkoliv počet zde podaných i přijatých žádostí v posledních dvou letech klesal, vedoucí fakultního oddělení výzkumu a vývoje Markéta Jurášová upozorňuje, že je třeba zohlednit skutečnost, že v každém roce jsou vyhlašovány jiné kategorie s odlišnou alokací finančních prostředků.  Navíc je pro rok 2021 je v kategorii Standardních projektů evidováno už přes šedesát návrhů, což představuje rekordní číslo. K otázce úspěšnosti Jurášová dodává: „Vždy se držíme nad republikovým průměrem úspěšnosti, a to dosti výrazně a soustavně.“

Výsledky z grantových řízení jsou pak podle proděkana Fasory potvrzením výzkumného rázu naší fakulty. I přesto je zde ale prostor pro zlepšování, který se nachází zejména v oblasti juniorských projektů. Oddělení výzkumu a vývoje se tak v součinnosti s vedením fakulty začalo na tyto projekty více zaměřovat, snaží se zvýšit povědomí o programovém schématu a mladé akademiky projektově podpořit. Kromě úsilí o zlepšení výsledků začínajících badatelů podporuje fakulta i ustavení nadnárodních projektů. Proděkan Fasora pak v této souvislosti zmiňuje úspěchy v programu EXPRO, jež mohou otevřít cestu k projektům pod záštitou European Research Council. Navzdory tomu, že při Semináři dějin umění jeden takovýto prestižní výzkum probíhá, „naše ambice jsou vyšší a chtěli bychom na fakultu přivést více podobných projektů,“ doplňuje profesor Fasora. 

Úspěšní řešitelé a jejich projekty:

• Petr Elbel: Historické prameny na dosah. Zpřístupnění středověkých písemných dokumentů formou kontextuální databáze
• Peter Milo: Optimalizovaná archeologická predikce v procesu přípravy staveb velkého rozsahu
• Roman Novotný: Institut forenzního interdisciplinárního výzkumu, sociálně emancipačního designu a architektury
• Pavel Skopal: Relační databáze, mapové projekce a vizualizace dat pro účely propagace, vzdělávání a podpory turismu – realizace na příkladu zlínské filmové kultury
• František Svoboda: Opětovné zhodnocování kulturního kapitálu ve výrobě a podpora jeho prezentace
• Čeněk Šašinka: Vzdělávání v kolaborativní imerzivní virtuální realitě
• Radim Štampach: Rekonstrukce průběhu česko-moravské zemské hranice a zmapování hraničních znaků pro účely jejich prohlášení za kulturní památku