HR Award zařadí fakultu mezi prestižní mezinárodní výzkumné instituce

Pane proděkane, skutečně fakulta potřebuje mezinárodní certifikaci podmínek výuky a výzkumu? Jaké důvody vedly vedení fakulty k tomu, že se rozhodlo usilovat o zisk ocenění?

Současná podoba fakultních procesů péče o výzkum a výzkumníky má své kořeny, své základní nastavení v 90. letech 20. století. Fakultní výzkum se ale v mezičase proměnil: přibylo zahraničních pracovníků, přibylo projektů financovaných ze zahraničí, přibylo početných týmů na úkor solitérních výzkumníků, rozrůznily se pohledy na to, co vlastně vůbec znamená péče o výzkumníky podle generační, genderové nebo jiné příslušnosti. Ukazuje se, hlavně v posledních letech s nadnárodními projekty, že pro část našich výzkumníků jsou procesy, jež o ně na FF MU pečují, nesrozumitelné, neefektivně nastavené, a že se tu část výzkumníků necítí komfortně. HR Award nám tedy má a může pomoci změnit procesy tak, aby se pro různé skupiny výzkumníků staly uchopitelnější a přiměřenější jejich zájmům. To je vizionářská záležitost, spojená s dílčí proměnou fakultní kultury. A pak je to otázka pragmatismu: držení certifikátu HR Award se stalo podmínkou úspěšné účasti v některých grantových soutěžích (Horizon 2020, Technologická agentura ČR), u dalších, např. u Grantové agentury ČR, to očekáváme. Konkurenční instituce, jako je UK nebo OSU, HR Award mají. Bez certifikátu by nastala akutní hrozba ochromení fakultního výzkumu, protože by byly přerušeny investice externích podporovatelů výzkumu.

Co bude HR Award znamenat? Ve stručnosti: musíme revidovat aktuálně platné směrnice k agendě výzkumu, zda vše koresponduje s představami Evropské komise a vlády ČR a zda to odpovídá potřebám našich výzkumníků. Pak přijde fáze, kdy budeme přemýšlet a debatovat o tom, zda a jak se dají identifikované problémy či nedostatky odstranit. Nejde ale pouze o směrnice. Musíme s fakultní veřejností probrat celé nastavení vnitřní kultury, komunikace, tedy třeba ošetření etiky výzkumu, komunikace v případě problémů ve výzkumu (např. na koho se obrátit v případě potíží); samozřejmostí bude zvýšení podílu vnitrofakultní komunikace v angličtině jako druhém jazyce po češtině. Současně je nutné dbát na to, že fakultní kultura je formována nejen výzkumníky, přesněji nejen výzkumníky vázanými na nadnárodní granty. Fakultní kultura musí být komfortní i pro ty akademiky, kteří vidí svou misi spíše v oblasti pedagogické, a také pro výzkumníky, kteří se svým bádáním pohybují spíše v národním rámci – těch je a výhledově bude na fakultě stále většina.   

Na fakultě se v uplynulých týdnech právě kvůli HR Award uskutečnila řada setkání se všemi zaměstnanci. Co bylo cílem těchto schůzek? 

Chtěli jsme zaměstnancům FF MU poskytnout základní informace o HR Award a vybídnout je k zapojení do debaty o nutných změnách ve fakultních směrnicích, kanálech komunikace a procesech řešení sporných záležitostí. Koncem února rozešleme všem výzkumným pracovníkům dotazník k agendě HR Award, proto bylo nutné, aby byli kolegyně a kolegové na tuto akci rámcově připraveni.  

Jaké reakce jste zaznamenali ze strany fakultní veřejnosti? 

Různých forem školení a informačních schůzek organizovaných děkanátem se zúčastnila asi polovina zaměstnanců fakulty. Někteří kolegové měli důvod k absenci v nemoci, služebních cestách apod. A nepochybně si není třeba dělat velké iluze o motivaci části kolegů k neúčasti. Žádné školení není v akademické komunitě populární formou trávení času, a ani FF MU není výjimkou. Řada akademiků k podobným akcím v organizaci Rektorátu MU nebo Děkanátu FF MU a priori přistupuje s nedůvěrou. Proškolení je přesto potřebné, neboť potřeby k úpravám agendy výzkumu se značně liší podle oborové, generační či jiné příslušnosti a k efektivní úpravě poměrů potřebujeme znát názory těch, kterých se změny dotknou. Tolik k pozitivní motivaci. Dále je tu ještě motivace negativní: čeká nás totiž návštěva vizitační komise HR Award na FF – komise pravděpodobně navštíví vybraná pracoviště a namátkou zvolí akademiky, u nichž prověří znalost procesů a dokumentů HR Award. Absentéry proto převzali do své péče vedoucí pracovišť, kteří HR Award týmu s proškolením pomohou formou – řekněme – osobního působení.

Kdo tvoří fakultní tým, který se o certifikaci HR Award stará? Co přesně je náplní jeho práce?

Vedení fakulty se pro realizaci agendy HR Award rozhodlo zvolit podporu ze strany projektu MŠMT (HR4MUII); hlavním důvodem byla samozřejmě úspora institucionálních prostředků FF. Rizikem tu je, že pokud certifikát HR Award nezískáme, resp. bude nám kvůli nedostatkům odňat, budeme postiženi citelnou finanční sankcí. Jak projekt, tak samotná agenda HR Award nám předepisuje ustavení projektového týmu, dále dohlížecí komise a pracovní skupiny. V čele projektu stojí pan děkan, já jsem pověřen realizací projektu. Projektový tým HR Award tvoří zástupci pracovišť Děkanátu FF MU, nejvíce práce obstarávají specialistky Mgr. Silvie Rampouchová, personální manažerka HR Award, a Ing. Dáša Ayadi, specialistka HR Award, finance projektu střeží Ing. Kateřina Kramářová, manažerka aktivit HR Award. Dohlížecí komise je tvořena členy kolegia děkana, tedy včetně zástupců Akademického senátu FF MU, dále Mgr. Rampouchovou a Mgr. Petrem Pokorným, ředitelem Odboru pro personální řízení Rektorátu MU. V pracovní skupině jsou zastoupeni výzkumníci v počtu 15 osob. Byli panem děkanem vybráni tak, aby reprezentovali zaměstnance podle oborové příslušnosti, věku, gradu, pohlaví. Z pracovní skupiny máme zatím velkou radost, velmi otevřeně se tam diskutuje o problémech s výzkumem na FF MU, aktuálně jsou předmětem zájmu např. otázka omezené funkčnosti Etické komise pro výzkum MU, chyby v nastavení kompetencí školitelů v doktorském studiu na FF a další.

Jak bude vypadat celý proces HR Award z pohledu zaměstnance? A co mu to přinese? 

Zaměstnanec má možnost se zapojit do procesu změny personální a výzkumné politiky FF a MU různými cestami, lze navrhovat úpravy směrnic a mnoho jiného. Jak už zaznělo výše, HR Award by měla pro stávající zaměstnance zlepšit přehlednost procesů v oblasti výzkumu, odstranit chyby v předpisech, upozornit na předpisy již vyhaslé a vytvořit předpisy co možná nejvíce funkční. Měla by učinit celou agendu personalistiky ve výzkumu přehlednější. Pro zahraniční zaměstnance, nebo přesněji pro zaměstnance se zahraniční zkušeností, by měla HR Award přinést lepší kompatibilitu procesů na FF MU se zahraničím, měla by pomoci více vtáhnout zahraniční pracovníky do dění na fakultě a fakultu proměnit přiměřeně jejich potřebám.

V čem podle Vás spočívá největší výzva celého procesu? 

Těžká otázka. Vidím tam dvě roviny problémů. V nejisté politické a společenské situaci ČR je namístě obava, aby přehlednosti personální politiky MU a FF MU nebylo zneužito, především ve směru omezení akademické samosprávy ze strany státu, třeba nějakou formou nátlaku na výzkumníky nebo obecně zaměstnance. V mnoha ohledech si HR Award žádá upřesnění procesů rozhodování, kompetencí atd., což by mohlo vést k utužení dohledu státu nad vysokými školami. 

Druhá obava se týká toho, že agenda HR Award má svůj původ v činnosti Junckerovy Evropské komise, která svůj mandát pojala podle názoru mnohých dost politicky a ideologicky. Některé prvky HR Award naznačují tendenci k podobné politice také ve výzkumu. Pozorně tyto aspekty sledujeme a doufám, že jsou naše obavy z možné ideologizace výzkumu a personální politiky, např. formou kvót pro výzkumníky podle genderové, sexuální nebo rasové příslušnosti, liché. 

Třetí problém je vnitrofakultní. Jak bylo zmíněno výše, chuť části akademiků ke sdílení vizí vedení univerzity nebo fakulty není právě vysoká. Řeč je tu o otázkách loajality k instituci a jejímu volenému vedení. Pokud se významná část výzkumníků na FF MU do debaty o HR Award nezapojí, zkreslí to obraz problémů a znesnadní možnost jejich řešení.     

Jak po roce příprav hodnotíte rozhodnutí usilovat o zisk certifikace? Angažoval byste se v tomto procesu znova?

Já se na počátku práce s HR Award celé záležitosti docela lekl. Nejvíce na mě působila obava z ideologického rázu procesu. Po asi roce a půl mohu říci, že zůstávám opatrný, ale celá záležitost mi dává smysl, v některých bodech více, jinde méně. Z debat je jasné, že nedostatky v personálně-výzkumné politice univerzity a fakulty nejsou malé. Je třeba o nich mluvit a hledat cesty k nápravě.