V červnu ze svých knih Meziřádky a Podoby české literární reportáže předčítal František Schildberger. Deníkově uspořádaný soubor glos, zamyšlení, komentářů a fejetonů Meziřádky je autorovým svědectvím o kovidovém roce 2021. „Je to soubor v mnohém provokativní, ať už se dotýká otázek spojených s vírou či politickými idejemi, ale všudypřítomným tématem je intenzivní radost ze života, navzdory všemu a všem, kdo tuto radost kazí,” uvedl Ondřej Krajtl z Oddělení vnějších vztahů FF MU. V druhé části programu autor představil svou odbornou monografii mapující žánr české reportáže. „Schildberger propátrává dějiny novodobého českého písemnictví a zkoumá, co lze označit za reportáž, a co už ne. Někdy jej při tom jeho úvahy od vytčeného tématu zavedou až příliš daleko, systematické dějiny české reportáže tedy stále ještě zbývá napsat, ale tato kniha k tomu dodává cenné podněty,“ napsal o knize publicista Jan Lukavec.

Cyklus autorských čtení pokračuje podzimním programem. 20. září do Čítárny zavítají Tereza Horáková a Veronika Řezníčková a spolu s historikem umění Jiřím Kroupou pohovoří o knize Zadání, umělecká úloha a funkce v architektuře a ve výtvarném umění. Autoři si v knize kladou například následující otázky: Jaký je význam pojmů zadání, umělecká úloha a funkce? Jak je můžeme chápat a zkoumat v architektuře či ve výtvarném umění? A jsou tyto pojmy stále ještě aktuální? „Publikace na jednotlivých příkladech stavebních a uměleckých zakázek poukazuje nejen na proměny vztahu mezi objednavateli a architekty či umělci, ale i na způsob, jakým se tito tvůrci s předkládaným zadáním vypořádávali a co všechno mohlo výslednou podobu díla ovlivňovat,“ upřesnila Horáková.

Program pokračuje 10. října setkáním s Danušou Čižmíkovou, autorkou knihy Hledání identit v moderní libanonské ženské próze. Čižmíková se zabývá tvorbou žen v kontextu libanonské občanské války. Rozebírá díla dvou z nejvýraznějších představitelek válečného románu v Libanonu, jejichž hlavními protagonistkami jsou ženy. V úterý 24. října pak Čítárnu navštíví básník, prozaik, hudebník, výtvarník a performer Petr Váša. Přiveze s sebou novinku určenou dětem a zvídavým dospělým Rajčaťáci a Banáni. „Bude to autorské čtení, deklamování i prozpěvování z knihy. Čtení se může přelévat v přednášku o filozofii a dílnách fyzického básnictví. Nebo ve workshop pro začátečníky i pokročilé jakéhokoliv věku. Nebo v rozmáchlejší vystoupení fyzického básnictví věnované především ,dětským‘ tématům,“ přiblížil pojetí programu Váša, tvůrce konceptu fyzického básnictví, v němž se prolíná poezie, hudba, tanec a dramatické umění.

Na témata spjatá s hudbou a Leošem Janáčkem se zaměří Miloš Štědroň s Jiřím Hanušem. Divákům představí knihu rozhovorů, v níž diskutují o interpretaci Janáčkova díla i o tom, že kdysi regionální „janáčkování“ se za posledních pět desetiletí stalo fenoménem evropského i celosvětového rozsahu. V knize Mé celoživotní janáčkování. Hovory nejen o hudbě Štědroň vzpomíná například na uvedení Příhod Lišky Bystroušky u příležitosti otevření Janáčkova divadla v Brně v říjnu roku 1965. „V hledišti přede mnou seděla Janáčkova hospodyně Marie Stejskalová a měla na sobě velký klobouk. V momentě, kdy na jevišti místo lesa uviděla kovové tyče, vykřikla: ‚Kde je ten les, hajzlové, náš milostpán by vám ukázal!‘“ A právě toto zvolání vetklo název i jedné z kapitol.

Adéla Elbel a její muž Michal Rožek přečtou úryvky ze své knihy Santiago, má lásko. Téměř třísetstránkový svazek o cestě, vztazích a životních zkouškách vyšel začátkem letošního roku a zachycuje pouť do španělského Santiaga. „Oba jsme věřili, že se cestou ukáže, jestli naše láska nenese na zádech břemena minulosti a má dost pevné kořeny. Co řeší na pouti muž a co žena? Jak rozdílní jsme? A kde čeká naděje, že můžeme vždycky začít znovu? O tom všem v knize vyprávíme,“ uvedla stand-up komička, která na filozofické fakultě v Brně vystudovala obor nizozemský jazyk a literatura.

Cyklus autorských čtení hostí Čítárna / kavárna kaFFe na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v ulici Arna Nováka 1, vstup je volný.

Plakát