Jak se v předhusitských Čechách šířily reformní ideje? Pomůže to odhalit analýza dobových „sociálních sítí“

Nový výzkumný projekt GA ČR EXPRO se zaměří na šíření reformních idejí 15. století v širším evropském kontextu. Středem pozornosti mezinárodního týmu badatelů budou dopisy italského misionáře a známého protihusitského kazatele Jana Kapistrána, které plnily z hlediska šíření myšlenek funkci jakési sociální sítě. Stranou nezůstane ani další významné sociální médium středověku – kázání. Konkrétně půjde o kázání Jana Husa a o způsob, jakým pracoval s myšlenkami svých předchůdců. Projekt detailněji představuje doc. Mgr. Petra Mutlová, M.A., Ph.D., z Ústavu klasických studií FF MU.

14. 4. 2020 Tomáš Weissar


Foto: Blanka Štolcová

V posledním kole grantové soutěže GA ČR jste společně se svým výzkumným týmem podávala žádost o podporu hned dvou projektů. Každý byl trochu jiný – mohla byste je přiblížit?

Oba projekty se zabývaly 15. stoletím, tedy obdobím české reformace, a v obou případech šlo o základní výzkum. Konkrétně měly kriticky zpřístupnit latinské rukopisné prameny z tohoto období. Standardní projekt GA ČR – dalo by se říci ten objemově „menší“ – měl za cíl analyzovat akademické projevy Jana Husa na pražské univerzitě a obecně tehdejší univerzitní život z pohledu literatury. Cílem toho druhého je prozkoumat šíření reformních idejí v 15. století v širším středoevropském kontextu. Z Itálie tehdy vycházely různé impulsy náboženské reformy, které byly v lokálních kontextech přijímány různě, přičemž v Čechách z toho bylo úspěšné husitství.

K podpoře byly nakonec vybrány oba projekty, což je nebývalý úspěch. Nicméně podle pravidel nebylo možné realizovat oba, a musela jste zvolit jen jeden z nich. Který to je a proč jste se rozhodla zrovna pro něj?

Po chvilkovém váhání jsem se rozhodla pro ten větší projekt, nazvaný Observance Reconsidered: Uses and Abuses of the Reform. Je to projekt s mnohem širším záběrem, je na delší dobu, je do něj zapojena řada zahraničních kolegů, přináší více prestiže a především poskytne pro náš brněnský tým výborné pozice, mj. pro naše mladé nadějné postdoktorandky. V současném systému financování vědy je totiž spíše výjimečné, když se podaří získat pro výzkumný tým vyšší úvazky, které jsou ale v základním výzkumu (především v humanitních vědách) podmínkou sine qua non. Ale hlavně je to skvělá příležitost prozkoumat úchvatnou misijní cestu františkánského kazatele a známého „husitobijce“ Jana Kapistrána po střední Evropě z hlediska tehdejších „sociálních sítí“, tedy Kapistránových dopisů, které posílal do husitských Čech. V neposlední řadě musím zdůraznit, že projekt jsme podávali s doc. Kalousem z Olomouce, který je hlavním řešitelem celého projektu, takže roli samozřejmě hrál i daný slib – a této příležitosti si velice ceníme!

Dav pod vlivem kázání Jana Kapistrána spontánně pálí módní doplňky a další symboly rozmařilosti. Kresba Karla Russe z roku 1832. Zdroj: Wikimedia Commons

To je zajímavé přirovnání – dopisy jako středověká sociální síť.

S trochou nadsázky je tak lze chápat. V současném globálně propojeném světě má přenos informací klíčový význam, i když stále moc nerozumíme tomu, jak přesně funguje; o to důležitější je poučit se z minulosti a z toho, jak se myšlenky šířily dříve. Kapistránova mise je úžasný příklad, na kterém lze fungování takové středověké komunikace zkoumat.

To ale asi nebude úplně snadné. Předpokládám, že se tyto dopisy nezachovaly uceleně na jednom místě.

Je to bohužel tak. 15. století bylo z tohoto pohledu ještě typicky středověké, to znamená, že transmise textů byla realizována především opisováním rukopisných kodexů. Korpus dopisů, který budeme zkoumat, je roztroušen zhruba ve stovce rukopisů dochovaných v téměř padesáti různých institucích po celém světě. Pro někoho to může být překvapivé, ale řada středověkých rukopisů stále nebyla zpřístupněna nebo kriticky vydána, včetně řady textů Jana Husa. Tento fakt sám o sobě znemožňuje komplexní uchopení dějin idejí. Nicméně Kapistrán pochopitelně nezajímá jen nás, ale i ostatní evropské medievisty: jeho korespondenci zkoumali už kolegové z Polska a Maďarska, ale vždy s ohledem na vlastní materiál. Náš projekt svým způsobem tento výzkum završuje, přiloží do jakési pomyslné mozaiky poslední dosud chybějící části, a tím pádem budeme schopni vyvozovat z celkového materiálu i obecnější závěry.

„V současném globálně propojeném světě má přenos informací klíčový význam, i když stále moc nerozumíme tomu, jak přesně funguje; o to důležitější je poučit se z minulosti a z toho, jak se myšlenky šířily dříve.“

Petra Mutlová
medievistka
Foto: Blanka Štolcová

Jakým způsobem budete texty dopisů analyzovat?

Je jasné, že tradiční textová kritika, jež zkoumá intelektuální souvislosti pomocí srovnávání textů především na základě jejich obsahu, má své limity. Proto se metodologicky snažíme dívat i jinam, například k teorii sítí, která si všímá i vzorců těchto spojení v rámci komplexních systémů. Tyto nástroje dnes využívá řada disciplín, ovšem pro studium středověkých latinských textů zatím příliš aplikovány nebyly. Konkrétní kanály, jimiž rukopisné knihy pomáhaly vytvářet a formovat nové komunikační sítě a identity, to je tedy téma, které je teprve potřeba prozkoumat.

Na jaké výstupy z projektu se můžeme těšit?

Projekt přinese celou řadu publikací základního i aplikovaného výzkumu, uspořádáme i několik konferencí a workshopů. V první řadě půjde o edice primárních pramenů – už zmíněné Kapistránovy dopisy, dále několik františkánských kronik a reformních spisů a na neposledním místě řadu textů Jana Husa – téměř všechny se týkají šíření reformních proudů a jejich recepce v Čechách. O těchto pramenech sice existuje povědomí v českém prostředí, ale evropským badatelům jsou víceméně neznámé. Na tomto základě pak budeme zkoumat dopad Kapistránovy mise v širokém sociálním, kulturním i politickém kontextu: tedy nejen šíření samotných myšlenek, ale například i to, jak se reforma projevovala v městském prostředí, jak ovlivnila formování zbožných ženských komunit, nebo jak se později projevila v literárních kruzích humanistických učenců.

„Tradiční textová kritika, která zkoumá intelektuální souvislosti pomocí srovnávání textů především na základě jejich obsahu, má své limity. Proto se metodologicky snažíme dívat i jinam, například k teorii sítí.“

Petra Mutlová
medievistka

Zmínila jste také texty Jana Husa, jehož latinské dílo je jednou z klíčových oblastí výzkumu na naší fakultě. Na co konkrétně se budete zaměřovat v tomto projektu?

Konkrétně půjde o texty, které Hus napsal v rozmezí let 1405 až 1412, což je klíčové období pro vývoj a šíření Husových reformních myšlenek, ale zároveň ilustruje postupný rozkol mezi reformisty sdruženými na pražské univerzitě a katolickou církví, tedy rozštěpení mezi tehdejšími nejvýznamnějšími agenty moci, odkud vedla cesta do pekel husitských válek. Připravíme i kritická vydání několika Husových tzv. synodálních kázání, což byly jeho projevy adresované nejvyšším církevním představitelům. Projekt se tedy s tímto klíčovým tématem zcela ztotožňuje, a navíc husovský výzkum prezentuje na evropské úrovni, protože všechny husovské edice připravujeme pro jedno z nejprestižnějších vydavatelství na tomto poli – řadu Corpus Christianorum, Continuatio Mediaevalis belgického Brepols Publishers.

Už Jan Hus říkal: Akademický titul není důvod k nadřazenosti

2.3.2015

Už Jan Hus říkal: Akademický titul není důvod k nadřazenosti

Promoční projevy slavného kazatele mají i po staletích něco do sebe.

Čtěte v Magazínu M

Když nyní mluvíme o kázáních, i ta určitě vedle dopisů značně přispívala k šíření myšlenek ve středověké společnosti. Je to tak?

Samozřejmě, středověká kázání jsou velice specifickým žánrem, kazatelé svými projevy velmi efektivně ovlivňovali publikum. Jejich dopad je s jistou nadsázkou srovnatelný s vlivem současných médií. Ovšem pro české středověké prostředí tento dopad ještě nemáme dostatečně zmapovaný. Stále například moc nerozumíme tomu, proč a jak impulsy předhusitských kazatelů ovlivnily to, co se stalo v Čechách na začátku 15. století. Pokud jde přímo o Husova kázání, ta jsou v obecné rovině známá a víme, že v nich Hus ostře kritizoval církev. Ovšem nerozumíme tomu, jaké inspirační zdroje k této kritice využíval a proč. Stále také nechápeme, jak rozpor mezi představou ideálního a skutečného kněze doputoval od Milíče z Kroměříže (pokládaného za „otce české reformace“) až k Husovi, v jehož synodálních kázáních se značně proměnil. Milíč si v druhé půlce 14. století propočítával, kdy nastane konec světa; Hus pak na začátku 15. století dospěl k tomu, že před shromážděnou synodou explicitně mluvil o tom, že Antikrist je už v církvi přítomen. Takže teprve prozkoumání předhusitských synodálních kázání jako celku nám ukáže, jak transmise myšlenek fungovala a jak lze třeba v tomto případě rozlišit lokální tradice a celoevropské impulsy.

Hus by si rozdělení církve nepřál

5.6.2015

Hus by si rozdělení církve nepřál

Podle Husa si má člověk stát za svým a nemá být pokrytec. Od jeho upálení uplynulo 600 let.

Čtěte v Magazínu M

Doc. Mgr. Petra Mutlová, M.A., Ph.D., působí na Ústavu klasických studií FF MU, kde se pedagogicky i odborně věnuje středověké latině, konkrétně výzkumu na poli české reformace. Vedle odborných statí edičně připravila k vydání např. část díla Mikuláše z Drážďan a významně se podílí na vydávání latinských textů Jana Husa.

Chcete vědět víc?

Více článků

Přehled všech článků