Filosofické divadlo ve svém působení navazuje na Kočovnou filosofickou divadelní společnost, která vznikla v roce 1999. Pod názvem Filosofické divadlo spolek vystupuje od roku 2017. „S odkazem na naše předchůdce uvádíme autorské hry, nejčastěji komedie z oboru filozofie. Interval je zpravidla jednoroční,“ upřesnil předseda spolku Roman Růžička a vysvětlil, že název divadla záměrně ctí zastaralý pravopis, čímž podle členů a zakladatelů souboru věrněji reflektuje starořecký původ slova sofía – moudrost.

V počátcích svého působení soubor připravoval dramatizované přednášky, jejichž záměrem bylo diváka poučit. V současnosti, kdy vznikají regulérní divadelní inscenace, chce soubor diváka stejnou mírou i bavit. „Uvádíme autorské hry, které si píšeme sami. S psaním nám pomáhá Martin Novák, emeritní student filozofie,“ dodal Růžička a zmínil, že k nedávno uvedeným hrám patří například titul Problém aneb Hra o tvojí mámě, který přezkoumává pojem viny a zodpovědnosti v korporátním prostředí.

Aktuálně má Filosofické divadlo pětadvacet členů. „Zkoušky probíhají jednou týdně ve čtyřhodinovém bloku. Připravujeme novou inscenaci Volání baziliška, drama o myšlenkovém experimentu a dystopické inteligenci. Na interaktivních workshopech dáváme prostor našim členům zdokonalovat se v hereckém projevu, ale snažíme se rozvíjet i své filozofické schopnosti. To vše s vědomím, že jsme amatéři a děláme to pro zábavu a pro sebe,“ doplnil Růžička. Nejdůležitější je podle něj kolektiv, od něhož se v divadle vše odvíjí. I při výrobě rekvizit, které pro chystanou inscenaci obstarává celý soubor vždy svépomocí.

Vedle tradičního uvádění premiér na filozofické fakultě soubor pravidelně hostuje mimo Brno nebo na scéně CO.LABS, tedy někdejšího Buranteatru. „Nově chceme letos rozšířit počet našich projektů. K plánované premiéře přibude ještě rozhlasová hra a snad i jednoaktovka,“ naznačil plány pro nadcházející sezonu Růžička. Žánrově je Filosofickému divadlu blízká fraška, situační humor a slovní hříčky. Až na vážně laděné drama Filosofická otázka soubor zatím uváděl pouze komedie.

K stěžejním osobnostem spjatým se souborem patří Michal Stránský a Katarína Kolesárová.

Neopomenutelné místo zaujímá ve spojitosti s Filosofickým divadlem také Divadlo Petra Cendelína. „Je registrované jako univerzitní, ale většina jeho členů pochází z filozofické fakulty,“ podotkl Růžička. K nejvýznamnějším akcím z posledních let Růžička řadí Divadelní MUNIFest, přehlídku univerzitních souborů Masarykovy univerzity. „První ročník se konal loni v červnu a opravdu se vydařil, představilo se pět divadelních spolků a jeden taneční,“ řekl Růžička.

Dalším divadelním uskupením je mezi studentskými spolky a kluby SveTr. Spolek ve svém názvu obsáhl zkratku slov Svenska Teatern, což ve švédštině znamená švédské divadlo, a vznikl v roce 2011 při Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. „S nápadem založit švédskou divadelní skupinu přišel tehdy začínající student skandinávských studií Erik Netušil. S jazykově zaměřeným divadlem měl zkušenosti už ze svých studií němčiny a divadlo ve švédštině považoval za skvělý nápad. Kontaktoval tedy vedoucí oboru Alarku Kempe a ta jeho nápad podpořila,“ uvedla předsedkyně SveTru Alžběta Jurkovičová s tím, že právě Alarka Kempe je po celé roky pro SveTr velkou podporou.

Další významnou osobností spojenou s divadelním souborem je Romana Švachová. V letech 2011 až 2015 soubor vedla a režijně nastudovala hned několik úspěšných inscenací, v současnosti pro SveTr aktivně překládá. Po Švachové se vedení spolku ujala právě Jurkovičová, též režisérka inscenací i příležitostná herečka. „V našem souboru se prolíná několik generací: jsou to současní studenti švédštiny či absolventi oboru Skandinávská studia, vítáme i nové švédsky hovořící nadšence. Vzájemně si pomáháme nejen při nastudování jednotlivých dramatických textů, ale i s jejich překlady, tvorbou nebo promítáním titulků, s organizací i zabezpečením představení. V letech 2018-2019 jsme pracovali na dramatizaci románu God jul: en berättelse od Jonase Karlssona, a následně jej uvedli jako divadelní inscenaci,“ dodala Jurkovičová. Své inscenace SveTr hraje většinou s českými titulky, několik titulů mělo premiéru také v češtině.

Dramaturgie SveTru je zaměřená na současné švédské drama pro mladé a na hry s aktuálními tématy. Z klasických děl ikonických autorů SveTr uvedl například Strindbergovu Strašidelnou sonátu. Stalo se tak u příležitosti Strindbergova roku, kdy si Švédsko připomínalo sté výročí autorovy smrti.

K experimentálním patřil například projekt 100pro Ingmar Bergman v režii Jany Vrbkové. Premiéra byla v roce 2018 na scéně Divadelní fakulty JAMU. „Také v tomto případě jsme navázali na divadelní Bergmanův rok, který ve Švédsku připomínal sté výročí narození tohoto autora a režiséra,“ připomněla Jurkovičová. K dalším titulům patřilo drama Invasion! (Invaze!) od Jonasa Hassena Khemeriho, s nímž se SveTr vydal na turné, či God Jul aneb Veselé Vánoce, což byla dramatizace románu God jul: en berättelse Jonase Karlssona. „Naším zatím posledním překladem byl letos premiérovaný muzikál v dopisech Tills vi ses/Až se uvidíme dramatika Daga Thelendera,“ doplnila Jurkovičová s tím, že se jednalo o tří až čtyřjazyčné provedení.

Co SveTr považuje za svůj největší dosavadní úspěch? „Hned v počátku fungování se soubor spojil s organizátory švédského festivalu LÄNK!, který se věnuje právě současné dramatice pro mladé. SveTr tam vystoupil jako hostující spolek, a to hned dvakrát, v letech 2012 a 2014. I náš další velký úspěch je spojen s rokem 2014. U příležitosti festivalu Zlomvaz na DAMU a spřízněného projektu 3D – třetí rozměr dramatu – maraton scénických čtení byl uveden český překlad hry Bye Bye Baby, jehož autory jsou právě naši členové,“ pochlubila se Jurkovičová.

Dramatický plán stávající sezony spolek teprve tvoří. „Rozhlížíme se po nových dramatických textech a rozšíření repertoáru. V zimním semestru zřejmě odehrajeme reprízu některé z našich již uvedených inscenací,“ upřesnila Jurkovičová.

Divadelní projekty připravuje také Studentský spolek při Ústavu klasických studií. Na filozofické fakultě působí od roku 2012 a sdružuje studenty, kteří mají rádi mediteránní prostor, antiku a latinský středověk, ať už je zajímá starověká historie, klasické nebo moderní jazyky Středozemí. „Rádi se společně bavíme a rádi bavíme ostatní,“ zdůraznila předsedkyně spolku Eliška Bumbová. Dodala, že spolek má dnes třiadvacet členů, což je nejvíce v historii.

Divadelní setkání spolek mívá jednou týdně, a to v rámci předmětu Dramatizace latinských textů vyučovaného Tomášem Weissarem. K nastudování studenti zpravidla volí texty spojené s klasickou filologií. Upřednostňují kratší tvar inscenace, jako například minulý semestr patnáctiminutovou hříčku o Janu Husovi Ať přijde Kukačka.

Na začátek dalšího semestru spolek chystá reprízu Turecké otrokyně, tedy adaptace Plautovy hry Curculio. „Premiéra byla loni v květnu u příležitosti Plautovské konference v Poznani,“ upřesnila Bumbová. V nastávající sezoně studenti v premiéře představí i latinské nastudování dalších básní Kytice, autorem překladu je bývalý pedagog Jan Šprincl. Uvedení bude součástí kulturního programu pro mezinárodní doktorandskou konferenci Laetae segetes na FF MU. Premiéra je naplánována na polovinu listopadu, i tentokrát studenti vychází z překladu Jana Šprincla.

K dalším aktivitám spolku také patří pasování prváků, Zapíjení Caesara či Saturnálie oslavující Vánoce. „Všechny tyto slavnosti se pojí s antickou tematikou, a hlavně se zábavou. Jsou to akce, kterými stmelujeme kolektiv,“ dodala Bumbová.

Nejdéle působícím divadelním uskupením je soubor The Gypsywood Players. Vznikl v roce 1965 a v Česku je nejstarším studentským divadlem hrajícím v anglickém jazyce. Název odkazuje k humornému kalku jména obce Cikháj, kde soubor v minulosti zkoušel. „Spojovacím prvkem našich inscenací je anglický jazyk a kultura. Hrajeme hry pouze v anglickém jazyce a pocházející z anglofonních zemí. Jsou to například klasiky od významných autorů, jako William Shakespeare, Oscar Wilde či George Orwell, a příležitostně i kultovní muzikály My Fair Lady či Hair,“ uvedla manažerka divadla Alžběta Hřivnová s tím, že se soubor nebrání ani méně známým dílům.

Na tento a příští semestr studenti připravují hned dvě premiéry. Na podzim to bude Shakespearova hra The Comedy of Errors, jarní premiéra zatím zůstává v tajnosti. Představení The Gypsywood Players jsou jedinečnou příležitostí k setkávání současných i bývalých studentů a vyučujících katedry i oblíbeným cílem všech zájemců o živou angličtinu. Premiéry bývají zpravidla v sále CO.LABS, dříve Buranteatru, tedy v budově Stadionu v Kounicově ulici. „Pro každou hru nabíráme nové členy, někteří ale zůstávají i z předchozích let. V současnosti máme okolo pětadvaceti členů. Všichni se můžou zapojit jako herci a herečky nebo pomáhat s dalšími úkoly, jako je hudba, kostýmy, rekvizity či nápověda,“ přiblížila Hřivnová.

Z pedagogů s The Gypsywood Players spolupracují například Jeffrey Alan Smith, který je kmenovým režisérem souboru, nebo vedoucí Katedry anglistiky a amerikanistiky a též jednatel divadla Tomáš Kačer. S produkčními záležitostmi divadlu pomáhá absolventka Rebeka Hrubšová.