1. místo
Mgr. Bc. Ivo Gamba
Proč Descartes nedopsal Regulae?
Vedoucí práce: doc. PhDr. Daniel Špelda, Ph.D.
Katedra filozofie FF MU, obor Filozofie
Bakalářská práce analyzuje možné příčiny, které vedly Descarta k ukončení práce na Pravidlech pro vedení rozumu. Nejdříve se autor snaží ukázat, že existují dva okruhy možných vysvětlení. První pramení z úzké vazby mezi Descartovou filozofií a jeho matematickou praxí. Druhý okruh je určen omezenými možnostmi matematických nástrojů, které měl Descartes v daném období k dispozici. Na závěr diplomant argumentuje, že nepřekonatelné obtíže programu vytyčeného v Pravidlech vedly k výrazné proměně Descartových filozofických postojů.
Z posudku: Práce je založena na četbě pramenů i aktuální zahraniční literatury, představuje matematicky orientovanou analýzu těch pasáží Regulí, kterým se filozofové obvykle nevěnují, a přichází s vlastními originálními stanovisky, která jsou přesvědčivá a srovnatelná s tím, co se v současnosti objevuje v mezinárodním descartovském výzkumu.
2. místo
Bc. Johanka Kalaninová
The Black Square, Malevich and the Invention of the Icon
Vedoucí práce: prof. Ivan Foletti, MA, Docteur es Lettres
Seminář dějin umění FF MU, obor Dějiny umění
Předmětem bakalářské práce je Černý čtverec od Kazimira Maleviče, který je představen v rámci zvýšeného kulturního zájmu o ruské „ikony“. Rok 1913, který Malevič označuje za dobu vzniku malby, byl poznamenána dvěma událostmi. Zatímco výstava ruských ikon pořádána v rámci oslavy třístého výročí Romanovské dynastie pohlížela do minulosti, futuristická opera Vítězství nad sluncem představovala budoucnost. Toto setkání se nachází i v tvorbě avantgardních umělců Natálie Goncharové a Vladimíra Tatlina, kteří ve svých moderních dílech adoptují vizuální prvky svatých obrazů.
Z posudku: Přemýšlí nad tím, proč se v předrevolučním Rusku avantgardní umělec snaží vytvořit dílo, které explicitně odkazuje na votivní obrazy, v té době jeden z klíčových prvků ruské národní identity. Na pomezí historiografie, dějin náboženství a filozofie tak vzniká velmi přesvědčivý text.
3. místo
Bc. Aleš Kupský
Svět nosislavského chalupníka, písmáka a konvertity Ondřeje Slouka
Vedoucí práce: PhDr. Zdeňka Stoklásková, Ph.D.
Historický ústav FF MU, obor Historie
Práce se zaměřuje na Ondřeje Slouka, lokálního písmáka v jihomoravském městečku Nosislav žijícím ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století. Zanechal po sobě dva zápisníky, v nichž můžeme nalézt jak hodnotné záznamy o životě prostého venkovského člověka, tak i cenná svědectví o událostech spojených s dobou tereziánských a josefinských reforem i pozdějších napoleonských válek. Dílo je zároveň kronikou života vesnice, v níž se střetávaly dvě náboženské konfese totiž katolictví a reformované protestantství, a to v době, jež následovala po vyhlášení Tolerančního patentu.
Z posudku: Práce je nadstandardním výkonem na bakalářské úrovni. Autor se pokusil o nástin osobnosti na pozadí doby, což je metodologicky jeden z nejnáročnějších přístupů. Student si klade zajímavé otázky o venkovské společnosti, fungování patrimoniálního systému a vytváření venkovských mocenských elit.