Filozofická fakulta adoptovala sovu z brněnské zoo
Podpoří chov a ochranu ohroženého puštíka bělavého.
Studentky a studenti obdrželi cenu děkana fakulty za vynikající bakalářské, magisterské i doktorské práce. Ocenění za významný tvůrčí čin získal prof. Václav Blažek a Mgr. Marta Eva Běťáková z Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU. Prvním laureátem ceny za rozvoj zahraniční spolupráce se stal dr. Petr Elbel z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU, za popularizaci humanitních a společenských věd byl oceněn prof. Josef Krob z Katedry filozofie FF MU.
V rámci Týdne humanitních věd se pravidelně koná slavnost, při níž děkan fakulty předává ceny za vynikající závěrečné studentské práce a za významný tvůrčí čin. Tato ocenění jsou udělována od roku 2013, letos k nim nově přibyla Cena děkana FF MU za rozvoj zahraniční spolupráce. Vzhledem k platným protiepidemickým opatřením se slavnosti, která proběhla v úterý 16. listopadu 2021, zúčastnili pouze ocenění, fakultní veřejnost mohla sledovat živé vysílání.
Slavnost zahájily dvě přednášky loňských laureátů Ceny děkana FF MU za významný tvůrčí čin. Prof. Klára Šeďová z Ústavu pedagogických věd FF MU představila výsledky oceňovaného výzkumu svého týmu v přednášce Dialogické vyučování jako nadčasový ideál i věčná výzva. Dr. Juraj Franek z Ústavu klasických studií FF MU nabídl posluchačům netradiční pohled na brněnský veřejný prostor v prezentaci Památky pozdně antické a raně byzantské apotropaické magie na území města Brna.
Součástí Slavnosti bylo také předvedení skladby Janáček.AI, na jejímž vzniku se podílela umělá inteligence. Umělou neuronovou síť natrénoval Daniel Kvak, doktorský student programu Digitální kultura a kreativní průmysly, na pečlivě sesbíraném souboru skladeb Leoše Janáčka ve formátu MIDI.
Všem oceněným blahopřejeme!
Mgr. Marta Eva Běťáková a prof. RNDr. Václav Blažek, CSc.
Lexicon of Baltic Mythology
Heidelberg: Universitätsverlag Winter, 2021, 290 s.
Ústav jazykovědy a baltistiky FF MU
Anglický překlad Slovníku baltské mytologie shrnuje údaje kronik psaných většinou v nebaltských jazycích — latině, němčině, staré ruštině a staré polštině. Dalším významným zdrojem jsou litevské a zejména lotyšské lidové písně „dainas“. Etymologické výklady pomáhají odlišit společného indoevropské dědictví od čistě baltských forem i od vnějších interakcí se slovanskou, íránskou, germánskou a fenvolgickou tradicí.
Z recenze prof. Dr. Michaela Witzela (Katedra sanskrtu a indických studií, Harvardova univerzita): „Dlouho očekávaný překlad knihy V. Blažka a M. E. Běťákové je mezníkem ve studiu litevštiny, lotyšské a staropruské mytologie a náboženství. Přestože existují jednotlivé studie — jako například o lotyšských dainas, chyběly nám dosud komplexní studie o všech třech variantách baltské mytologie a náboženství. Hodnotu nové knihy výrazně zvyšují výňatky z původních pramenů v různých jazycích.“
prof. PhDr. Josef Krob, CSc.
Katedra filozofie FF MU
Odborně se profesor Krob zaměřuje především na ontologii a epistemologii, věnuje se problémům, které leží na pomezí filozofie a vědy, konkrétně filozofickým otázkám moderní fyziky a kosmologie (např. velký třesk, temná hmota atd.), a které souvisí s technologiemi a budoucností lidstva.
Mezi spektrum jeho popularizačních aktivit patří: Jako člen programového výboru se podílí na podobě Evropského festivalu filozofie, unikátního projektu, který od roku 2007 pořádá Velké Meziříčí. V roce 2015 byl jedním z hlavních aktérů projektu MUNIpedie. Autorsky přispěl do popularizační edice Munice (Co je čas? Lekce z filozofie). Filozofii a její otázky představuje nejen široké veřejnosti, ale prostřednictvím zvaných přednášek také zájemcům z matematických, přírodovědných a technických oborů.
Mgr. Petr Elbel, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví FF MU, Regesta Imperii
Činnost Dr. Elbela na poli mezinárodní spolupráce FF MU je komplexní. Patří do ní:
1. místo ex-aequo
Mgr. Pavel Dvořák, Ph.D.
Apoštol demokracie. Proměna mýtického obrazu Edvarda Beneše v době jeho aktivního politického působení
Vedoucí práce: Mgr. Jiří Němec, Ph.D.
Historický ústav FF MU, obor Historie – české dějiny
Práce se pokouší pochopit vznik, šíření, působení, význam i vlastní podoby mýtického obrazu osobnosti Edvarda Beneše. Těžiště výzkumu leží mezi lety 1914-1948, tedy v době Benešova aktivního politického působení. Studie bere v úvahu široký sociokulturní kontext, ve kterém Benešův mýtický obraz vznikal a dále se šířil. V další části pak popisuje a interpretuje jednotlivé obrazy tak, jak je chronologicky organizuje sám mýtus — tedy ve formě mýtické biografie.
1. místo ex-aequo
Mgr. Michal Vágner, Ph.D.
Zaniklé ohrazené středověké vesnice na jižní Moravě z pohledu metod nedestruktivní archeologie
Vedoucí práce: doc. Dr. phil. Peter Milo
Ústav archeologie a muzeologie FF MU, obor Archeologie
Dálkový archeologický průzkum, písemné prameny a výzkum historických map ukázal, že velké množství středověkých vesnic v oblasti jižní Moravy disponovalo vnějším ohrazením. Devět případových studií reprezentuje výsledky nedestruktivního výzkumu založeného na využití geofyzikálních metod, jedné konkrétní zaniklé středověké ohrazené vsi. Cílem práce bylo získat nové informace o podobě a vývoji vrcholně středověkých vesnic z území jižní Moravy, a to jak stran funkce a podoby vnějšího ohrazení, tak i z hlediska toho, odkud a jak se tento typ lokalit mohl na území Moravy dostat.
2. místo
Mgr. Magdaléna Kolmanová, Ph.D.
„Afréntate de que yo / te enseño el vivir“: El gracioso y su papel de consejero en el teatro de Lope de Vega
Vedoucí práce: Mgr. Daniel Vázquez, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur FF MU, obor Románské literatury
Práce se zabývá typovou postavou tzv. graciosa, komického sluhy, ve hrách Lopeho de Vegy, konkrétně jeho rádcovskou úlohou. Toto téma nebylo nikdy samostatně prozkoumáno, přestože tvoří průměrně třetinu všech dialogů této postavy. Práce usiluje o přehodnocení této postavy z hlediska dramatické struktury, vývoje postavy i stále probíhající polemiky o ideologické interpretaci dramatu španělského Zlatého věku.
3. místo
Mgr. Bc. Magdaléna Rychetská, M.A., Ph.D.
Uneasy Encounters: Christian Churches in Authoritarian Regimes of China and Taiwan
Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Dušan Vávra, Ph.D.
Centrum asijských studií – Seminář čínských studií FF MU, obor Religionistika
Práce zkoumá společenské, politické a kulturní vyjednávání mezi křesťanskými církvemi autoritářské čínské společnosti: presbyteriánské církve ve vztahu k Taiwanu v období stanného práva (1949-1987) a katolické církve v Čínské republice (od r. 1949). Srovnání vyzdvihuje dlouhodobé strategie integrace křesťanství označovaného čínsky jako „cizí náboženství“ do čínské kultury.
1. místo
Mgr. Martina Dvořáková
Phonological representations in the brain and their effect on early language processing: an ERP study
Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Chládková, Ph.D.
Ústav jazykovědy a baltistiky FF MU, obor Obecná jazykověda
Práce se snaží odpovědět na otázky, zda ovlivňuje mateřský jazyk zpracování řeči a zda jsou všechny samohlásky vnímány stejně symetricky? Autorka testovala přední vysoké a střední vysoké vokály z ruského a českého jazyka. Evokované potenciály ruských a českých mluvčí byly měřeny pomocí EEG. Mismatch negativita poté posloužila jako index diskriminace mezi vokály.
Z posudku: Autorka se zdařile pustila na pole experimentální fonologie. Práce vznikla ve spolupráci s FF UK, která disponuje patřičným přístrojovým vybavením. Jde o práci mimořádně zdařilou, samostatně připravenou a do budoucna velmi slibnou.
2. místo
Mgr. Martin Březina
Redukované formy prézentních tvarů staročeského slovesa „býti“
Vedoucí práce: prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka FF MU, program Český jazyk a literatura
Předložená práce se zabývá analýzou redukovaných forem prézentních tvarů staročeského slovesa „býti“, analyzuje jejich slovosledné a morfosyntaktické vlastnosti a porovnává je s vlastnostmi jejich neredukovaných protějšků. Materiální bázi práce tvoří nejstarší české prozaické texty. Výsledky analýzy prokázaly, že mezi redukovanými a neredukovanými formami lze spatřovat jisté rozdíly s ohledem na míru jejich enklitičnosti.
Z posudku: Práci Martina Březiny hodnotím jako vynikající, odpovídající ve všech parametrech spíše práci dizertační. Je zřejmé, že autor disponuje nejen výrazným nadáním pro výzkum v oblasti historické jazykovědy, ale zároveň velmi dobrou odbornou vybaveností a neobyčejnou precizností přístupu k řešeným úkolům.
2. místo
Mgr. Lenka Šrolerová
Krajský plnomocník ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků Gottwaldov – inventář k fondu
Vedoucí práce: Mgr. Stanislav Bárta, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví FF MU, program Archivnictví
Diplomová práce přináší inventář k fondu Krajský plnomocník ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků v Gottwaldově, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Teoretická část práce zahrnuje nástin hospodářsko-politické situace v Československé republice po druhé světové válce, historii výkupu zemědělských výrobků a popis ministerstva výkupu. Dále je připojen popis aparátu plnomocníků v Gottwaldově a způsob jejich úřadování. Praktická část práce zahrnuje vlastní inventář.
Z posudku: Autorka zasazuje archivní fond a jeho vznik do dobového kontextu, cenné je zejména propojení hospodářského vývoje poválečného Československa, právní a správního rámce výkupu zemědělských výrobků s lokálními souvislostmi. Zpracovaný inventář prošel vnitřním oponentským řízením MZA a byl schválen jako archivní pomůcka ke standardnímu využívání.
3. místo
Mgr. Gajane Achverdjanová
Minor Objects? Combs, the Hidden Treasures of Late Antiquity 300-600 AD
Vedoucí práce: prof. Ivan Foletti, MA, Docteur ès Lettres
Seminář dějin umění FF MU, program Dějiny umění
Práce si za cíl položila systematické studium slonovinových hřebenů, které vzniky v pozdní antice, a vytváří z těchto zdánlivě sekundárních předmětů živý a strhující příběh. Slonovinové předměty jsou představeny jako jeden z klíčových prvků pozdně antických křestních rituálů. Jejich dekorace přirozeně doplňuje transformativní zkušenost křesťanské iniciace a doplňuje tak nové a mnohem komplexnější studium vizuální kultury v pozdní antice.
Z posudku: Chtělo by se ukončit tento posudek nadějí, aby výstupy této práce vyšly tiskem, to však již není nutné, protože článek, který z výzkumu vychází, je již aktuálně v tisku. Práce Gajane Achverdjanové ve všech ohledech překonala limity kladené na magisterskou práci.
1. místo
Mgr. Bc. Ivo Gamba
Proč Descartes nedopsal Regulae?
Vedoucí práce: doc. PhDr. Daniel Špelda, Ph.D.
Katedra filozofie FF MU, obor Filozofie
Bakalářská práce analyzuje možné příčiny, které vedly Descarta k ukončení práce na Pravidlech pro vedení rozumu. Nejdříve se autor snaží ukázat, že existují dva okruhy možných vysvětlení. První pramení z úzké vazby mezi Descartovou filozofií a jeho matematickou praxí. Druhý okruh je určen omezenými možnostmi matematických nástrojů, které měl Descartes v daném období k dispozici. Na závěr diplomant argumentuje, že nepřekonatelné obtíže programu vytyčeného v Pravidlech vedly k výrazné proměně Descartových filozofických postojů.
Z posudku: Práce je založena na četbě pramenů i aktuální zahraniční literatury, představuje matematicky orientovanou analýzu těch pasáží Regulí, kterým se filozofové obvykle nevěnují, a přichází s vlastními originálními stanovisky, která jsou přesvědčivá a srovnatelná s tím, co se v současnosti objevuje v mezinárodním descartovském výzkumu.
2. místo
Bc. Johanka Kalaninová
The Black Square, Malevich and the Invention of the Icon
Vedoucí práce: prof. Ivan Foletti, MA, Docteur es Lettres
Seminář dějin umění FF MU, obor Dějiny umění
Předmětem bakalářské práce je Černý čtverec od Kazimira Maleviče, který je představen v rámci zvýšeného kulturního zájmu o ruské „ikony“. Rok 1913, který Malevič označuje za dobu vzniku malby, byl poznamenána dvěma událostmi. Zatímco výstava ruských ikon pořádána v rámci oslavy třístého výročí Romanovské dynastie pohlížela do minulosti, futuristická opera Vítězství nad sluncem představovala budoucnost. Toto setkání se nachází i v tvorbě avantgardních umělců Natálie Goncharové a Vladimíra Tatlina, kteří ve svých moderních dílech adoptují vizuální prvky svatých obrazů.
Z posudku: Přemýšlí nad tím, proč se v předrevolučním Rusku avantgardní umělec snaží vytvořit dílo, které explicitně odkazuje na votivní obrazy, v té době jeden z klíčových prvků ruské národní identity. Na pomezí historiografie, dějin náboženství a filozofie tak vzniká velmi přesvědčivý text.
3. místo
Bc. Aleš Kupský
Svět nosislavského chalupníka, písmáka a konvertity Ondřeje Slouka
Vedoucí práce: PhDr. Zdeňka Stoklásková, Ph.D.
Historický ústav FF MU, obor Historie
Práce se zaměřuje na Ondřeje Slouka, lokálního písmáka v jihomoravském městečku Nosislav žijícím ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století. Zanechal po sobě dva zápisníky, v nichž můžeme nalézt jak hodnotné záznamy o životě prostého venkovského člověka, tak i cenná svědectví o událostech spojených s dobou tereziánských a josefinských reforem i pozdějších napoleonských válek. Dílo je zároveň kronikou života vesnice, v níž se střetávaly dvě náboženské konfese totiž katolictví a reformované protestantství, a to v době, jež následovala po vyhlášení Tolerančního patentu.
Z posudku: Práce je nadstandardním výkonem na bakalářské úrovni. Autor se pokusil o nástin osobnosti na pozadí doby, což je metodologicky jeden z nejnáročnějších přístupů. Student si klade zajímavé otázky o venkovské společnosti, fungování patrimoniálního systému a vytváření venkovských mocenských elit.
Týden humanitních věd je tradiční akce, jíž se fakulta od roku 2007 připojuje k mezinárodním oslavám Dne filozofie, který UNESCO stanovilo na třetí čtvrtek v listopadu.
Od roku 2018 se s vlastním programem zapojují také Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Podpoří chov a ochranu ohroženého puštíka bělavého.
Součástí ceremonie bylo vyhlášení výsledků ankety, v níž členové fakultní komunity vybírali sovu, kterou fakulta adoptuje...