Norské léto na filozofické fakultě: literatura napříč žánry a oslava půlstoletí

Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU uspořádá vůbec poprvé letní školu, do programu se zapojí literáti a hosté Měsíce autorského čtení.

4. 7. 2023 Markéta Stulírová Události

Účastníky letní školy je vedle posluchačů z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy také 22 studentů z bulharské Sofie, rumunské Kluže a z Gdaňska. Foto: archiv Ústavu evropské etnologie FF MU

Letní školu zaměřenou na norskou literaturu napříč žánry zahájí 10. července Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU. Program potrvá do 19. července a nabídne přednášky, výstavy a setkávání s autory. „V centru pozornosti budou otázky týkající se proměny kulturního diskurzu, ale také využití moderních technologií v procesu překládání a recepce. Pozvání přijali špičkoví odborníci z různých evropských univerzit: z Arktické univerzity v Tromsø, z univerzit v Budapešti, Bělehradě nebo Mnichově,“ upřesnila Miluše Juříčková.

Přednášky zazní v norštině, což je podle Juříčkové unikátní. „Norština jako dorozumívací jazyk v srdci Evropy, to tu ještě nebylo. Toto rozhodnutí souvisí s faktem, že účastníky letní školy nejsou jen posluchači Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy, ale přijede také 22 studentů z bulharské Sofie, rumunské Kluže a především z Gdaňska, který je významným centrem skandinavistiky v Polsku,“ doplnila docentka pořádajícího ústavu.

„Ve střední Evropě jsou autoři z Norska velmi populární, i v České republice máme až neuvěřitelné množství nordistů.“

Petr Minařík
spoluorganizátor festivalu Měsíc autorského čtení

Hlavním podnětem k uspořádání letní školy byl literární festival Měsíc autorského čtení, který v Brně každoročně organizuje nakladatelství Větrné mlýny. Letos na jižní Moravu přijede 31 norských autorů a autorek, kteří představí svá díla, a diváci se dočkají i rozhovorů v norštině. A právě to byla podle Juříčkové motivace k tomu podělit se o tuto „literární hostinu“ s ostatními. „S festivalem Měsíc autorského čtení jsme spolupracovali formou návrhů jmen oslovených autorů. V překladatelském semináři studenti připravovali několik dosud česky nepublikovaných textů. Mezi moderátory a tlumočníky je pak dlouhá řada našich absolventů a absolventek, i když většina z nich našla své profesní uplatnění v Praze,“ dodala Juříčková.

Měsíc autorského čtení se letos koná po čtyřiadvacáté, již tradičně od 1. července v Divadle Husa na provázku. „Ve střední Evropě jsou autoři z Norska velmi populární, i v České republice máme až neuvěřitelné množství nordistů. V podstatě každý významnější norský autor už má alespoň jednu knížku vydanou v češtině,“ řekl spoluorganizátor festivalu Petr Minařík.

V termínu od 10. do 19. července si Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky připomíná také 50. výročí svého založení. „Je tomu už půl století, co profesor Josef B. Michl dosáhl první akreditace švédštiny a norštiny na germanistice. V jeho stopách pokračovali doktor Libor Štukavec a profesor Jiří Munzar. Já sama jsem přišla na fakultu v roce 1975 a byla jsem v první skupině norštinářů,“ uvedla Juříčková.

A co se za pět desetiletí na ústavu změnilo? „Změnilo se naprosto všechno, nejen výukové nástroje a možnosti vycestovat, k nepoznání se proměnilo i samotné Norsko. Studenty na bakalářském i magisterském stupni máme vysoce motivované, to dává mé práci velkou dynamiku a nikdy nekončící inspiraci,“ dodala s úsměvem Juříčková.

Součástí programu letní školy a oslav 50. výročí je také prezentace dvou výstav. První z nich nazvanou 100 let norsko-českých diplomatických vztahů hostí Čítárna, druhou výstavu Nansenova pomoc si lze prohlédnout ve foyer před učebnou D22.

Tematické výstavy

100 let norsko-českých diplomatických vztahů
Výstava vznikla na norské ambasádě v Praze v roce 2022. Zachycuje kulturní výměnu mezi Českem a Norskem, dále různé historické události, například vlny politických uprchlíků z protektorátu a komunistického Československa do Norska, jakož i působení významných osobností, například Milady Blekastadové, překladatelky děl Ludvíka Vaculíka, Milana Kundery nebo Václava Havla. K vidění je v Čítárně FF MU.

Nansenova pomoc
Výstava vznikla v roce 2012 díky projektu k výročí Leo Eitingera, rodáka z Lomnice u Tišnova, absolventa Masarykovy univerzity z roku 1937, uprchlíka do Norska, přeživšího holokaustu a posléze nejvýznamnějšího norského psychiatra. Syn slavného polárníka Odd Nansen usiloval prostřednictvím nadace, která v roce 1939 sídlila v Praze, o záchranu československých občanů tím, že jim bylo umožněno vystěhovat se do Norska. Jeho projekt byl po okupaci Norska v dubnu 1940 násilně potlačen a on sám skončil v koncentračním táboře. Výstava ukazuje osudy některých dospělých i dětí, mezi nimi i obyvatel Brna. K vidění je ve foyer před učebnou D22.

Mohlo by vás zajímat


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.