Nový studijní program spojí studium umění a technologií

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty MU otevírá nový navazující magisterský studijní program Zvukový design a multimediální technologie. O detailech kurikula, technologickém zázemí i spolupráci mezi akademickou a aplikační sférou jsme hovořili s jeho koordinátorem, docentem Martinem Flašarem.

22. 4. 2021 Radek Návrat Uchazeči

Bez popisku

V podzimním semestru budete otevírat nový navazující magisterský program Zvukový design a multimediální technologie. Jak byste jej popsal?

V první řadě bych chtěl vyzdvihnout skutečnost, že se jedná o ryze praktický, profesně orientovaný studijní program s interdisciplinární charakteristikou. Jeho cílem je propojit studium umění a kultury s technologickou praxí. Stále silněji totiž vnímáme zájem studentů o předměty směřující k uplatnění v reálném životě. Zjednodušeně řečeno, studenti si rádi vybírají předměty, u kterých tuší jejich budoucí praktické uplatnění. Také proto nyní přicházíme s celým studijním programem (dříve bychom řekli oborem), jenž se zaměřuje na přípravu pro tvůrčí profese v oblasti zvuku s návazností na další umělecká média.

Když jsme program Zvukový design a multimediální technologie s kolegy připravovali, snažili jsme se vytvořit program, který bychom chtěli sami studovat. Věřím, že se nám to podařilo, i když případné slabiny odhalí až čas a praktický provoz. Jen se asi budeme muset vzdát myšlenky na to, že bychom program sami studovali.

„Cílem je propojit studium umění a kultury s technologickou praxí. Stále silněji totiž vnímáme zájem studentů o předměty směřující k uplatnění v reálném životě.“

Martin Flašar
muzikolog a koordinátor nového studijního programu

Zmiňujete propojení studia umění a kultury s technologickou praxí. Co si pod tím představit – například v rámci nabídky předmětů či možností diplomového projektu?

Naprosto zásadní roli v tomto případě hraje interdisciplinarita. Studenti získají vzdělání hned v několika oblastech: oborových základech přírodních věd, jako je matematika, fyzika či akustika, dále v oblasti multimediálních technologií a studiové produkce a konečně v nejdůležitější oblasti, jíž je audiovizuální kreativita. Zde nabízíme tři předměty, které považujeme za jádro celého programu: zvukový design pod vedením Juraje Ďuriše, design multimediálního díla vedený Adamem Mihalovem ze společnosti Motionhouse a zvukový design pro live performance zajišťovaný Evou Hamouzovou. Výstupem dvouletého studia navazujícího magisterského programu bude projekt složený ze dvou rovnocenných částí, praktické a teoretické. Jeho účelem bude vychovávat odborníky, kteří budou zběhlí ve zvukové tvorbě a zároveň budou schopni ji teoreticky, historicky a esteticky zdůvodnit.

Jako součást nového oboru má na univerzitě vzniknout i nahrávací studio a zvuková laboratoř. O co se bude jednat, respektive jak toto pracoviště bude fungovat a co bude poskytovat?

Momentálně se v jedné z budov filozofické fakulty dokončuje špičkové zvukové a multimediální studio, které bude plnit funkci nahrávacího studia i posluchárny. Výuka bude probíhat v obou částech, tedy „před“ i „za“ mikrofony. K tomu bude sloužit místnost zvukové režie, resp. laboratoře, vybavené nejmodernějšími technologiemi.

Můžete konkrétněji přiblížit technické zázemí studia/laboratoře? Jaké technologické prostředky se studenti naučí používat? Budou mít například k dispozici nějaké softwarové licence?

Při návrhu technologií a prostorové akustiky byl kladen důraz na parametry prostoru určeného pro veškeré úkony spojené s produkcí, postprodukcí a reprodukcí zvuku v oblasti multimédií tak, aby umožňovaly prezentaci studentských zvukových, audiovizuálních a multimediálních realizací a projektů. Studio bude vybaveno zatemňovacím systémem, velkoformátovým plátnem, full HD laserovým projektorem, videořetězcem a technikou pro zajištění zvukové i obrazové inspice a prezentace studentských výstupů i klasické výuky. Studio bude přímo propojeno se zvukovou laboratoří, kde bude instalováno „srdce“ celého komplexu, tedy mixážní konzole AVID ProTools S6 s ProTools HDX a plnou integrací DANTE s podporou až 24-bit/192 kHz v 7.1 surround s širokou škálou AD převodníků a rozsáhlým souborem analogových přístrojů. Počítáme také s využitím počítačové učebny pro technologicky méně náročné typy výuky či pro přenosy procesů probíhajících ve studiu a laboratoři.

Studijní plán jednooborové varianty zahrnuje i šestitýdenní praxi na některé z široké palety institucí. Vyzdvihl byste nějaké z nich?

Vzhledem k tomu, že rozsáhlá praxe je základním předpokladem našeho programu, navázali jsme už při jeho vytváření kontakty s mnoha českými, ale i zahraničními institucemi, které náš záměr podpořily a přislíbily nám spolupráci. Patří mezi ně Česká televize, Český rozhlas, Filharmonie Brno, Národní divadlo Brno, Dům umění města Brna, Moravian Science Centre Brno, RoSound a další, z mezinárodních například MTI2 De Montfort University v anglickém Leicesteru. Věříme, že studenty nebudeme muset do praxí vysílat, naopak, že budou přicházet z praxí k nám, rozšířit si vzdělání a spoluutvářet komunitu kreativních nadšenců.

Jaké to bylo, domlouvat takovou šíři potenciálního angažmá v rámci studentských praxí? Jaká je dnes po lidech, kteří zpracovávají zvuk, poptávka?

Tato část procesu přípravy programu, analýza potřeb trhu, byla kupodivu jedna z těch jednodušších. Potvrdilo se to, co jsme předběžně předpokládali, tedy hlad profesionálních institucí po solidně vzdělaných a prakticky připravených absolventech. Požadavky těchto institucí, které se nám podařilo shromáždit, zahrnovaly širokou škálu kompetencí od kultivace poslechu přes konkrétní odborné znalosti až po komunikační dovednosti.

„Potvrdilo se to, co jsme předběžně předpokládali, tedy hlad profesionálních institucí po solidně vzdělaných a prakticky připravených absolventech.“

Martin Flašar
muzikolog a koordinátor nového studijního programu

Program není – dá se říct – pouze záležitostí filozofické fakulty. Na jeho chodu se bude podílet i Fakulta elektrotechniky VUT. Bude se jednat o širší spolupráci? Jaká bude role fakulty elektrotechniky?

Už od počátku přípravy programu bylo zjevné, že kvůli jeho praktickému zaměření a interdisciplinaritě bude nutné pro zajištění technické části vzdělávání oslovit odborníky na zvukovou techniku, videotechniku či zpracování signálů. K tomu se ukázalo jako nezbytné poskytnout nastupujícím absolventům bakalářských stupňů – často uměnovědných oborů – základy matematiky a fyziky, bez nichž se solidní znalost zvukových a multimediálních technologií neobejde. V týmu kolegů z FEKT VUT jsme nalezli nejen vynikající personální zabezpečení, ale zároveň jsme tím získali pro studenty přístup do specializovaných laboratoří VUT.

Pro koho bude obor určený? Kdo o jeho studiu může uvažovat, koho bude naplňovat?

Nejraději bych odpověděl, že pro kohokoliv (samozřejmě s bakalářským diplomem). Chceme nabídnou rovné podmínky všem, kteří mají zájem o tvůrčí práci se zvukem v kontextu multimediálních technologií. Tato sféra je dnes neuvěřitelně široká: zahrnuje nejrůznější typy kreativních výkonů pro divadlo, rozhlas, televizi, herní průmysl, digitální interaktivní média až po skutečně autonomní umělecké práce a instalace. Od studentů především očekáváme, že budou spoluutvářet skutečnou podobu nového programu a budou ho naplňovat vlastními tvůrčími aktivitami. V tom spatřujeme jeho skutečný smysl.

Doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D., je docentem Ústavu hudební vědy FF. Jeho specializací je hudba 20. a 21. století, její spojitost s technikou a estetika multimédií. Je členem České hudební akademie.

Chcete vědět víc?

Bez popisku

Studijní program Zvukový design a multimediální technologie vznikl v rámci klíčové aktivity Relevance studijní nabídky pro trh práce projektu Masarykova univerzita 4.0 (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002418) a klíčové aktivity Investiční podpora pro nový studijní program Zvukový design a multimediální technologie v rámci projektu Strategické investice Masarykovy univerzity do vzdělávání SIMU+ (Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo projektu CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002416).


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.