Prioritou pro nás bylo dosáhnout co největší regulérnosti, ovšem nikoli za cenu narušení soukromí uchazečů

V uplynulých dnech se konaly přijímací zkoušky do bakalářských studijních programů, letos kompletně v online podobě. Jaká úskalí to s sebou neslo a jak se s nimi fakulta vypořádala, se zamýšlí PhDr. Petr Škyřík, Ph.D., proděkan pro přijímací řízení.

3. 5. 2021 Petr Škyřík Studujte u nás

Bez popisku

V průběhu dubna se na fakultě uskutečnilo přijímací řízení do bakalářských studijních programů, které bylo podstatně ovlivněno současnou epidemiologickou situací. Zatímco minulý rok byla pod tíhou nenadálé krizové situace část přijímacího řízení zrušena, letos proběhly všechny přijímací zkoušky v online režimu. Ukázalo se, že realizace přijímacího řízení v online prostředí je zvládnutelná (díky všem, kteří se na ní podíleli!), ale přináší celou řadu problémových situací, s nimiž je potřeba se vyrovnat. Garanti programů museli u oborových zkoušek zvolit vhodnou formu otázek, rozšířili jsme možnosti hodnocení předem zaslaných podkladů, tým ISu a UVT v předstihu otestoval infrastrukturu, aby při náporu uchazečů nezkolabovala nebo nebyla vyřazena z provozu útokem na stránky či aplikaci. Ze strany uchazečů byly nejčastěji připomínkovány čtyři oblasti online testování: podvádění, rušení během testování, sdílení otázek mezi uchazeči a nemožnost se vracet k otázkám u TSP.  

Tématu bezpečnosti testů a možnosti nepoctivého jednání ze strany uchazečů jsme se věnovali dlouhodobě. Je ovšem třeba poznamenat, že v online prostředí neexistuje možnost absolutní kontroly nad jednáním testované osoby. I pro nejdražší proktoringové systémy lze v internetových diskusních fórech nalézt jednoduché návody na jejich překonání. Prioritou při přípravě přijímacích zkoušek tedy bylo dosáhnout jejich co největší regulérnosti, ovšem nikoli za cenu nepřiměřeného narušení osobnostních práv uchazečů a jejich soukromí či ohrožení soukromých dat uložených na jejich zařízeních. V rámci procesu administrace online TSP i oborových testů byly nestandardní aktivity během skládání testu, které mohou implikovat nepoctivé jednání, okamžitě prověřovány a řešeny.   

„Prioritou při přípravě přijímacích zkoušek tedy bylo dosáhnout jejich co největší regulérnosti, ovšem nikoli za cenu nepřiměřeného narušení osobnostních práv uchazečů a jejich soukromí či ohrožení soukromých dat uložených na jejich zařízeních.“

Petr Škyřík
proděkan pro přijímací řízení

Testu studijních předpokladů a oborových zkoušek se na fakultě zúčastnilo skoro 8 000 uchazečů. Ačkoli v letošním roce byly testy konány online, a uchazeči tak skládali test ve vlastním prostředí, z pohledu administrace se jednalo o hromadné testování, podobně jako by tomu bylo v případě prezenčního testování. Hromadné testování je vždy spojeno s jistou mírou okolních ruchů, která vyplývá z přítomnosti dalších osob v místnosti (ať již fyzické, nebo jako v tomto případě ve virtuální místnosti Microsoft Teams). Instrukce pro administrátory však byly zcela jednoznačné a směřovaly k takovému stylu vedení přijímací zkoušky, aby množství rušivých vlivů bylo omezeno na nejnižší nutnou úroveň.   

Sdílení otázek prezentovaných v online prostředí bohužel nelze technickými prostředky zabránit. Hardwarové rozdvojení signálu výstupu z počítače, propojení výstupu přes streamovací zařízení, skrytá kamera snímající monitor uchazeče – to vše jsou příklady jednoduchých a cenově dostupných zařízení, která jsou ze strany jakéhokoli proktoringového systému nedetekovatelná. Využili jsme proto systém pasivních prvků ochrany proti podvádění, které se snaží podvádění co nejvíce znesnadnit. Mezi tyto prvky patří použití několika variant testu, časový limit pro celý test i jeho jednotlivé sekce, prezentace položek testu jednotlivě a v náhodném pořadí (včetně pořadí možností odpovědí), stejně jako nemožnost zpětně měnit své odpovědi. Výsledkem byla téměř nulová pravděpodobnost, že by dva uchazeči měli shodně administrované zadání testu. I proto bylo zařazeno poměrně nepopulární opatření, kdy bylo znemožněno zpětně se vracet se k již zodpovězeným otázkám a měnit své odpovědi. Souvisejícím prvkem pasivní bezpečnosti bylo konání TSP všemi uchazeči v rámci jediného dne, aby byla minimalizována možnost zneužití případně uniklých zadání testových úloh.  

„Výsledkem byla téměř nulová pravděpodobnost, že by dva uchazeči měli shodné zadání testu. I proto bylo zařazeno poměrně nepopulární opatření, kdy bylo znemožněno zpětně se vracet se k již zodpovězeným otázkám.“

Petr Škyřík
proděkan pro přijímací řízení

Z předběžných analýz výsledků TSP lze již nyní vyvodit, že letošní online forma TSP má obdobné charakteristiky jako prezenční TSP v minulých letech. Tato skutečnost dokládá, že k nepoctivému jednání ze strany uchazečů ve větším měřítku buď nedocházelo, nebo nemělo v globálním pohledu prakticky žádný dopad.  

Věříme, že se nám společně podařilo dosáhnout i v tomto obtížném období regulérních zkoušek a že jsme díky letošním zkušenostem schopni zvládnout podobné situace i v budoucnu.

PhDr. Petr Škyřík, Ph.D., působí jako vedoucí Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU. Odborně se věnuje designu informačních služeb, projektovému managementu a technologiím ve vzdělávání. Od roku 2014 zastává na FF MU post proděkana pro přijímací řízení a rozvoj studijních programů.

Chcete vědět víc?


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.