S efektivním využitím dat v humanitních oborech pomůže nový kurz. Představí třeba databázi s korespondencí Leoše Janáčka

Kurz navazuje na dosavadní snahu akademiků zajistit otevřený přístup jak k velkému množství využitelných dat, tak také k výzkumným softwarovým nástrojům používaným v rámci digitálních humanitních věd. „Snažíme se budovat komunitu digitálních vědců napříč obory,“ vysvětlili Mgr. Pavla Martinková a PhDr. Michal Lorenz, Ph.D., kteří digitální humanitní vědy na filozofické fakultě propagují.

Samotnému vzniku nového kurzu předcházely rozsáhlé studie. Pro design kurzu nejvýznamnější z nich byla z velké části realizována jako součást diplomové práce Veroniky Wölfelové. Autorka analyzovala několik desítek obdobně zaměřených kurzů, ale také hovořila s celosvětově uznávanými odborníky v oblasti digital humanities. „Přípravu kurzu jsme konzultovali kupříkladu s Brianem Rosenblumem, spoluředitelem Institute for Digital Research in the Humanities na Kansaské univerzitě,“ vyzdvihl Lorenz. Podle něj byl při tvorbě kurzu kladen důraz zejména na to, aby měly přednášky podobnou strukturu, navazovaly na sebe a zároveň se nepřekrývaly. „Každou přednášku povede jiný odborník, většinou i z jiného oboru. Proto jsme se snažili, aby výsledkem kurzu nebyl kaleidoskop různých témat a metod,“ doplnil Lorenz.

Kurz o digitálních humanitních vědách má mimo jiné pomoci vybudovat komunitu digitálních vědců napříč obory, a to nejen v rámci filozofické fakulty. Jak poznamenal Michal Lorenz, digitální humanitní vědy se hlásí o slovo na celé řadě pracovišť – mohou mít podobu nejrůznějších databází, encyklopedií nebo třeba jazykových korpusů. Ovšem vědci realizující digitální výzkum o sobě často navzájem neví, přestože mnohdy pracují ve vedlejších kancelářích. Projekt LINDAT/CLARIAH-CZ se tedy snaží jednotlivé digitalizované zdroje propojit a zpřístupnit, aby pracně shromážděná data nezůstávala bez dalšího využití. „Tím přispívá k otevírání přístupu k datům nezbytným pro práci digitálních humanitních vědců,“ vysvětlil Lorenz. Podle Pavly Martinkové je dalším z hlavních cílů zajištění dlouhodobé ochrany a kurátorské správy vytvářených sbírek a dat. „Často se po skončení původního výzkumného projektu nedaří najít finance na další správu vzniklé digitální sbírky, použité technologie a formáty zastarávají. Připravujeme systém pro správu dat a sbírek, který zajistí dlouhodobou ochranu uložených dat,“ přiblížila.

Chystané, realizované i ukončené projekty jsou shromažďovány ve speciálním webovém katalogu. Ten má pomoci širšímu publiku ukázat, čemu všemu se akademici věnují a jaká data se nabízejí k dalšímu výzkumu. „Mě osobně zaujala třeba databáze RapCor, korpus mluvené francouzštiny, jak je zachycena v rapových písních, umožňující lexikální a etno-socio-geografický výzkum. A dále také Geografický informační systém tradiční lidové kultury sloužící potřebám etnologického výzkumu,“ uvedl Lorenz s tím, že součástí digitalizovaných sbírek FF MU jsou také skvosty jako například korespondence Leoše Janáčka. „Primární však je, jak budou data využita v digitálním výzkumu a jaká zajímavá zjištění dalším badatelům umožní,“ dodal.

Pro zájemce a nadšence jsou na fakultě navíc připraveny navazující kurzy. V těch si mohou dále osvojit sofistikovanější nástroje, postupy a připravit se tak třeba na zpracování bakalářské nebo diplomové práce.