Zkoumání, poznávání nebo třeba experimentování. Vědci z nejrůznějších vědních oborů ustavičně pracují na tom, aby lidem pomohli lépe chápat svět. Vědecká komunita přitom už dávno není jen doménou mužů, její nepostradatelnou součást tvoří také ženy. Všímá si toho Národní kontaktní centrum – gender a věda, které jako téma letošního ročníku Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě vyhlásilo úspěchy vědkyň v roce 2020. Organizátoři chtějí upozornit nejen na úspěchy jako takové, ale také na pokračování vědecké činnosti žen v nelehké covidové době.

Své úspěšné ženy má ovšem i brněnská filozofická fakulta. Jejich výzkum zahrnuje nejrůznější oblasti lidského života. Kupříkladu doktorandka Mgr. Jana Nenadalová, z Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství, jež spadá pod Ústav religionistiky, zkoumá, jaký vliv má specifický kulturní kontext na konkrétní podobu náboženských představ, které lidé spontánně prožívají. Věnuje se výzkumu zvláštních lidských zkušeností a také tomu, jaké mechanismy umožňují jejich vznik a jak souvisejí s procesy kulturního učení a socializace. Zároveň sleduje význam náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Pro financování svého výzkumu se jí v loňském roce podařilo získat grant Interní grantové agentury Masarykovy univerzity.

Životem v socialistickém Československu se zabývá doc. Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D., z Historického ústavu. Ta v loňském roce publikovala monografii Obrazy nepřítele, v níž představuje teoretický koncept nepřítele, respektive cíleně konstruovaný pocit nebezpečí ohrožující systém a život v Československu po Únoru 1948. O dva roky dříve Nečasová zkoumala ideál člověka společnosti raného socialismu v knize Nový socialistický člověk. Mimo jiné zjistila, že ideál takového člověka v mnohém vycházel z prvorepublikových tradic.

Symbolickou trojici žen-výzkumnic z filozofické fakulty uzavírá Mgr. Zuzana Kubovčáková, M.A., Ph.D., zástupkyně vedoucího Semináře japonských studií. Kubovčáková nejenže výborně zvládla distanční formu výuky svého praktického jazykového kurzu japonského písma nebo kurzu o japonském náboženství, ale její práce má také zahraniční přesah. Své výsledky prezentuje na mezinárodních konferencích (naposledy na Stanford University) a na začátku letošního roku otiskl její recenzi prestižní časopis americké Penn State University.

Na fakultě však žen, vědkyň, působí mnohem více. Například Mgr. Bc. Kateřina Bočková Loudová, Ph.D., která jako jediná zástupkyně filozofické fakulty obdržela grant Career Restart, pomáhající vědcům a vědkyním se začleněním do výzkumných týmů po přerušení kariéry. Rozhovor s ní přineseme v brzké době.

Před dvěma lety v rámci oslav stého výročí založení univerzity vznikla na fakultě výstava Ženy na FF v minulosti a dnes. Návštěvníci se mohli seznámit s medailony některých ženských osobností fakulty a v obecné rovině rovněž s působením žen na filozofické fakultě. Prohlédněte si při příležitosti dnešního významného dne fotografie z vernisáže a připomeňte si obsah jednotlivých informačních panelů: dostupné jsou i v elektronické verzi.