Sobota 18. 1. 2020

První víkendový den našeho pobytu jsme podle projektového plánu měli volnější program a každý z nás se rozhodl strávit tento den podle svého gusta. Někteří se vydali do slavného parku Vigelandsparken, kde v husté dopolední mlze sochařská díla ještě lépe vynikla - a tak není divu, že jsme pořídili hojný fotografický záznam. Další zamířili do Národní knihovny (Nasjonalbiblioteket), kde využili čas studiem materiálů k projektu. Jedna z našich řad zamířila už v pátek po vlastní ose do městečka Lillehammer, kde navštívila bývalý vězeňský tábor, kde byl vězněn Hans Børli, básník, kterého si vybrala pro projektové zpracování. Zbylí se potom rozhodli v klidu věnovat samostudiu.

(Anna Šilhanová, 18. 1. 2020)

Neděle 19. 1. 2020

Také v neděli byl program v naší režii, a tak jsme dopoledne vyrazili prohlédnout si muzea na poloostrově Bygdøy. Rozdělili jsme se na dvě skupinky podle našich preferencí: jedni začali v Muzeu vikingských lodí (Vikingskipsmuseet), kde měli možnost obdivovat pozůstatky třech vikingských lodí a množství dalších zajímavých artefaktů, které se v nich našly. Bylo neuvěřitelné, že přes tisíc let stará plavidla se zachovala v tak perfektním stavu. Potom pokračovali do Historického muzea (Historisk museum), kde se nachází několik skvělých expozic – egyptská, americká, arktická, vikingská a středověká. Náš zájem vzbudily hlavně dochované dveře z několika stavkirke a dva runové kameny. Druhá skupina se vydala na doporučení našeho projektového partnera Židovského muzea (Jødisk Museum i Oslo) do centra pre štúdium holocaustu a menšín (HL-Senteret), aby zhlédla tamní expozici o osudech norských Židů za války. Následně pokračovali prohlídkou Norsk Folkemuseum, skanzenu na poloostrově Bygdøy, jemuž vévodí budova stavkirke z Golu. Večer nás čekal zlatý hřeb dne, představení Ghosts – Ibsens Gengangere od Henrika Ibsena, ve formě moderního baletu v budově Norské opery. Jednalo se pro nás o jedinečný kulturní zážitek, na který jistě dlouho nezapomeneme. Tanečníci dokázali všechny emoce skvěle ztvárnit pohybem i výrazem, takže i beze slov na diváka děj hry hluboce zapůsobil.

(Anna Šilhanová, 19. 1. 2020)

Pondělí 20. 1. 2020

Pondělní dopoledne jsme zahájili návštěvou organizace NORLA, která se zabývá propagací norské literatury v zahraničí. O činnostli organizace nám vyprávěla její pracovnice Dina Roll - Hansen, jež si pro nás připravila zajímavou prezentaci o konkrétních aktivitách, kterými organizace podporuje zahraniční překladatele norských knih. Následně jsme se setkali se dvěma spisovatelkami, jejichž tvorba úzce souvisí s tématem našeho projektu. Přednášku si pro nás přichystala jednak Anne Ellingsen – ta hovořila o své knize Odd Nansen – Arvtageren. Poté vystoupila Nina Grünfeld, režisérka, spisovatelka a dcéra Bertholda Grünfelda, jednoho z československých dětí, kterým zachránila život organizace Nansenhjelpen. Ukázala nám trailery svých dokumentárních filmů a poutavě vyprávěla o odkrývání minulosti své babičky Fridy i o osudech svého otce. Odpoledne se někteří rozhodli uchýlit do Národní knohovny (Nasjonalbiblioteket), aby se v klidu věnovali studiu nalezených materiálů k projektu. Zbylí si ještě chvíli užívali sluníčka procházkou v ulicích města a potom se věnovali samostudiu na bytě.

(Anna Šilhanová, 20. 1. 2020)

Úterý 21. 1. 2020

Podle plánu projektu jsme dopoledne vyrazili na prohlídku do Ibsen-senteret – oddělení univerzity v Oslo, které se zabývá studiem a analýzou děl dramatika Henrika Ibsena v interdisciplinárních souvislostech. Zdejší pracovník Giuliano D'Amico nás po milém uvítání nejprve provedl po bohatě zásobené knihovně Ibsen-senteret. Následně nám s pomocí interaktivních map a několika grafů předvedl výsledky práce studentů a zaměstnanců – např. celosvětovou mapu se záznamem odehraných představení Ibsenových her. Nakonec jsme získali informace o možnostech magisterského studia na tamním oddělení. 

Odpoledne jsme věnovali komentované prohlídce Nasjonalbiblioteket, což nám umožnilo blíže se seznámit s prostředím, v němž jsme v rámci našeho výzkumu strávili mnoho času. Byly nám např. ukázány staré mapy světa, také jsme se mohli podívat na cenné staré rukopisy a prohlédli si Královskou knihovnu. I díky příjemné průvodkyni a jejímu erudovanému výkladu pro nás prohlídka byla nezapomenutelným zážitkem.

(Anna Šilhanová, 21. 1. 2020)

Středa 22. 1. 2020

Dle dohody s Židovským muzeem jsme tento den strávili z velké části právě v této naší hostitelské instituci. Vyřídili jsme několik administrativních záležitostí a následně obdrželi další materiály k naším osobnostem, které pro nás vyhledali pracovníci muzea. Dostali jsme tak k dispozici spoustu užitečných zdrojů, které bychom jinak možná ani sami neměli šanci sehnat – jednalo se tak o velmi přínosnou návštěvu. Zbytek dne jsme potom věnovali samostudiu těchto získaných materiálů v Nasjonalbiblioteket. Navečer jsme pak využili hezkého počasí k procházce po historickém centru města.

(Anna Šilhanová, 22. 1. 2020)

Čtvrtek 23. 1. 2020

Podle domluvy s naším projektovým partnerem jsme pro tento den měli individuální program, který jsme věnovali návštěvě význačných muzeí v Oslu. Nejprve jsme se podívali do Munchmuseet, které se zanedlouho bude zavírat a stěhovat do jiné budovy – i díky tomu jsme byli rádi, že jsme návštěvu expozici ještě stihli. Kromě Munchových obrazů jsme měli možnosti si prohlédnout také fascinující realistické krajinomalby od Amalda Nielsena.

Poté se někteří vydali do přilehlé botanické zahrady a do muzea architektury, zatímco další se vypravili do muzea Fram dozvědět se něco více o po,lárních expedicích Fridtjofa Nansena a Roalda Amundsena. Jedna z nás se potom v rámci své projektové práce vypravila mimo Oslo do míst, kde žil Hans Børli.

(Anna Šilhanová, 23. 1. 2020)

Pátek 24. 1. 2020

Tento den jsme podle projektového plánu zahájili návštěvou nakladatelství Aschehoug, kde nám zdejší zaměstnanec Henrik Francke pověděl pár slov o autorech, které nakladatelství vydává. Také jsme každý obdrželi darem několik knih, mezi nimiž byla i  „Kathe, alltid vært i Norge“ od Espena Søbye – životní příběh norské židovské dívky z období holokaustu, který obsahuje plno cenných faktografických informací.

Před nakladatelstvím na nás čekal profesor Jakob Lothe, s nímž jsme se následně přesunuli do nemocnice Gaustad sykehus. Tato instituce byla založena roku 1855 a byla první státní nemocnicí pro vážně psychicky postižené osoby. V nemocnici jsme se sešli u kávy s profesorem Larsem Weisethem, který nám velmi poutavě vyprávěl o norském psychiatrovi českého původu Leu Eitingerovi. Ten byl jedním z židovských uprchlíků z Československa do Norska, po válce se věnoval zkoumání psychiky lidí, kteří byli vězněni nacisty.

Navečer se pak jedna z nás sešla s panem Berntem Lundem, synem její projektové osobnosti Sigrid Helliesen Lund, která pracovala pro organizaci Nansenhjelpen. Jednalo se o velmi přínosné setkání, plné osobních příběhů a vzpomínek.

(Anna Šilhanová, 24. 1. 2020)

Sobota 25. 1. 2020

Tento den byla na plánu projektu návštěva slavného skokanského můstku Holmenkollen, kde jsme měli možnost navštívit místní muzeum a vypravit se výtahem až na vrchol, který nabízí úžasné výhledy na město Oslo a Oslofjord. Navíc jsme díky naší průvodkyni Lence Sommerseth, která dříve v tomto muzeu pracovala, měli vstup zcela zdarma.

Zbytek dne jsme měli individuální program, který většina využila k procházkám po městě    a návštěvě zajímavých míst, na něž jim předtím nezbyl čas. Pár odvážlivců se potom vydalo na menší túru zamrzlou norskou přírodou Nordmarky z Holmenkollenu k jezeru Sognsvann; šlo o více než příjemný odpočinek od ruchu velkoměsta, i když jen na pár hodin.

(Anna Šilhanová, 25. 1. 2020)

Neděle 26. 1. 2020

Někteří z nás se dopoledne vydali do mauzolea Emanuela Vigelanda, bratra známého sochaře Gustava Vigelanda. Budova z červených cihel skrývala síň bohatě zdobenou freskami zobrazující koloběh života. Osvícení bylo velmi sporé, ale jak si oči pomalu přivykaly na tmu, namalované postavy postupně vyvstávaly z temnoty. Toto muzeum je v Oslu naprostý unikát a jeho návštěva na nás tak udělala velmi silný dojem.

Pokračovali jsme podle plánu projektu komentovanou procházkou hřbitova Vår Frelsers Gravlund, kde jsme měli možnost vidět hroby takových norských velikánů, jako jsou např. slavní spisovatelé Henrik Ibsen, Björnstjerne Björnson či Henrik Wergeland. Také jsme navštívili přilehlý románský kostel z 12. stol., kde probíhala volba zastupitelů do eidsvollského sněmu roku 1814.

Nakonec jsme se vydali do čtvrti Lysaker, kde nás očekával Harald Bache-Wiig a provedl nás po stopách Fridtjofa a Odda Nansenů a umělecké skupiny Lysakerkretsen. Měli jsme mimo jiné možnost prohlédnout si vilu Polhøgda, kde se Odd Nansen narodil. Po procházce jsme byli pozváni na večeři k našemu průvodci a jeho manželce Sylvi Penne. Výborné jídlo i příjemná společnost přispěly k všeobecné dobré náladě.

(Anna Šilhanová, 26. 1. 2020)

Pondělí 27. 1. 2020

Dnes byl Mezinárodní den památky obětí holocaustu, kdy se na Akershuskaia v Oslu koná vzpomínková akce. Na doporučení Židovského muzea jsme se této události zúčastnili i přes nepřízeň počasí. Součástí byla řada proslovů, v nichž se mluvčí obraceli především ke generacím, které holocaust samy nezažily. Zaznělo mimo jiné, že si tento den musíme připomínat, abychom věděli, kdo je opravdový nepřítel – nenávist. Silně na nás zapůsobila i zmínka o lidské rovnosti, která všem zajišťuje stejnou hodnotu i práva. Řečníci se obraceli především k současné společnosti, která je poznamenaná vzrůstajícím rasismem a antisemitismem – zaznělo varování, abychom nedopustili opakování takové hrůzné události, které padl za oběť i milion a půl dětí…

Kdo měl zájem, mohl po skončení akce do akershuské pevnosti pro polévku na zahřátí. Jinak jsme den strávili opět studiem projektových materiálů.

(Anna Šilhanová, 27. 1. 2020)

Úterý 28. 1. 2020

Podle plánu projektu nás čekala návštěva oddělení nordistiky na univerzitě v Oslo, kde nás přivítal profesor Ståle Dingstad. Nejprve nám přiblížil digitální knihovnu a digitální metody výzkumu, které jsou důležitým pracovním nástrojem nejen pro místní nordisty. Následně nám také řekl pár slov o postavení různých menšinových skupin v Norsku (např. židovské, romské, sámské…).

Poté navázaly přednáškami dvě doktorandské studentky, jejichž doktorské práce tematicky úzce souvisí s naším projektem. Ingeborg Helleberg nám velmi poutavě vyprávěla o deníkových záznamech židovské dívky Ruth Maier, jež analyzuje ve své práci. Ruth Maier byla původem z Vídně, ale mládí prožila v Norsku; její deníky a dopisy zachycují osobní i historicko-politické události 30. a 40. let.  Hlavním cílem dokotorandské studentky je zjistit, jaké nové pohledy nám Ruthin příběh může na dobu druhé světové války poskytnout. Po ní si převzala slovo Madelen Brovold, která se zabývá zkoumáním židovských postav a motivů v norské literatuře. Nejprve nám přehledně shrnula dějiny norských židů, poté jsme se dozvěděli, jakými konkrétními díly a fenomény se ve své práci zabývala. Zaujala nás např. informace o kontroverzním znovuvydání antisemitistických knih v posledním desetiletí – smutná reflexe současné společenské situace.

Večer jsme byli pozvaní do rezidence českého velvyslance v Oslo, pana Jaroslava Knota, na přednášku paní docentky o norských stopách spisovatele Karla Čapka. V rámci svého povídání upozornila paní docentka i na způsoby, kterými Čapkova tvorba reflektuje vzrůst nacistické ideologie ve 30. letech. Následně jsme slova dostali my, studenti, abychom divákům (pracovníkům ambasády a českým krajanům) představili náplň a výstupy našeho projektu. Ten se setkal se značným zájmem – obzvlášť nás potěšila nabídka sepsat o něm článek do krajanského českého časopisu.

(Anna Šilhanová, 28. 1. 2020)

Středa 29. 1. 2020

Poslední den našeho pobytu v Oslo jsme strávili v naší hostitelské instituci, Židovském muzeu. Vrátili jsme vypůjčené knihy a materiály, měli možnost si ještě jednou projít muzejní expozici a poznamenat nebo vyfotit si vše potřebné k naší projektové práci. Kromě toho jsme dostali prostor probrat naše dotazy administrativního i odborného rázu s Dagem Kopperudem, který byl po celou dobu pobytu naší kontaktní osobou. Společně jsme prodiskutovali také naše dojmy z projektových aktivit i obecně z pobytu v Norsku – shodli jsme se, že pro všechny z nás se jednalo o obohacující zážitek a jedinečnou možnost lépe se seznámit s kulturou a obyvateli této krásné země.

Nakonec nechybělo ani pozvání na kávu a závěrečná skupinová fotografie. Poděkovali jsme zaměstnancům Židovského muzea za jejich vstřícnost a pomoc a už nyní se těšíme, až se opět setkáme s Dagem Kopperudem během projektového týdne v květnu 2020.