Česká literatura

Cílem doktorského studijního programu Česká literatura je umožnit studentům získat odborné vzdělání a praktické dovednosti v oboru literárněvědná bohemistika na úrovni umožňující vstup do samostatné vědecké práce. Nabízené kursy reflektují aktuální úroveň vědeckého poznání v základních literárněvědných disciplínách (literární teorie, metodologie, historie, kritika, komparatistika…) a vedou studenta k samostatnému a invenčnímu vědeckému a kritickému myšlení. Důraz je kladen na všestranný rozvoj jeho odborných dovedností, na rozvíjení schopnosti samostatně provádět pramenný výzkum, na jehož základě bude schopen koncipovat a vytvořit vědecký text, prezentovat jej v odborné diskusi na vědeckém fóru domácím i zahraničním. V této souvislosti je kladen důraz na studentovu připravenost zapojit se svou prací do mezinárodního badatelského prostředí. Obor nabízí i prohloubení praktických dovedností, možnost vést výuku především speciálních seminářů, v nichž student může ověřit praktické využití výsledků své odborné práce a současně prohloubí své pedagogické dovednosti.

„Poznání mateřského jazyka a literatury utváří kulturního člověka.“

V rámci doktorského programu české literatury jazyka je možno absolvovat dva

specializační plány: 1. Zemské jazyky, 2. Intermediální a mezikulturní komunikace. Tyto plány obsahují mezioborově koncipované předměty, na

jejichž realizaci se podílejí specialisté z dalších filologických oborů

fakulty.

a) Specializace Zemské jazyky je organizována na půdorysu latino-germano-bohemistickém (je realizována Ústavem klasických studií, Ústavem germanistiky, nordistiky a nederlandistiky, Ústavem české literatury a Ústavem českého jazyka). Je určena zájemcům o jazykovědnou paleobohemistiku, jimž prezentuje starou češtinu v patřičném latino-germano-bohemistickém kontextu. Cílem této specializace je umožnit posluchačům komplexní literárněvědný i jazykovědný vhled do středověkého písemnictví. V rámci povinných a povinně volitelných předmětů se zabývá problémy, kterým čelí každý badatel zkoumající středověké bohemikální prameny. Důraz je kladen na teoretické a praktické stránky práce se středověkými prameny: kromě metodologie klasické i moderní textové kritiky se student seznamuje se základními editačními přístupy k rukopisným a nejstarším tištěným pramenům. Skladba povinně volitelných předmětů uvádí posluchače nejen do problematiky středověkého latinského a německého písemnictví, ale také do problematiky stavu a vývoje středověké latiny a němčiny ve středoevropském kontextu. Kromě výkladu důležitých aspektů vlastních dějin středověké latiny/němčiny a latinského/německého středověkého písemnictví je pozornost soustředěna také na dějiny daných oborů.

b) Specializace Intermediální a mezikulturní komunikace je koncipována ve spolupráci s dalšími pracovišti (anglistika, germanistika, romanistika, obecná jazykověda) a je určena zájemcům o literárněvědnou bohemistiku, s přesahy k intermediálním, adaptačním a kulturálním studiím. Jejím cílem je umožnit porozumění proměňujícímu se postavení literatury v kulturní komunikaci a v širším prostoru kulturních mechanismů. Tradiční literárněvědné studium je tedy v této specializaci dále rozvíjeno inovativními literárněteoretickými kurzy, které zohledňují problematiku vícejazyčnosti a kulturního rozhraní. Skladba předmětů osvětluje studentům soudobé teoretické koncepce a interpretační přístupy k literatuře a kultuře a seznamuje je s klíčovými metodologickými otázkami literární a kulturní historie.

Absolvent doktorského studijního programu je připraven pro vědeckou práci v oboru česká literatura. Má možnost uplatnění v akademických prostředích zabývajících se studiem nebo výukou české literatury, rovněž v oborech orientovaných obecně na literaturu a její aplikace. Může působit jako samostatný badatel a pracovník specializovaných akademických nebo paměťových pracovišť. Je připraven pro odbornou nebo řídicí práci v médiích, v nakladatelstvích, kulturních institucích, ve státní správě i soukromém sektoru.

Absolvent specializace Zemské jazyky je připraven pro odbornou práci v oblasti literárněvědné medievistiky na takto zaměřených vědeckých a akademických i paměťových pracovištích domácích i zahraničních.

Absolvent specializace Intermediální a mezikulturní komunikace bude schopen vykonávat odbornou práci v oblasti literárněvědné bohemistiky se zřetelem k intermediálním, adaptačním a kulturálním studiím na vědeckých a akademických i paměťových domácích i zahraničních pracovištích .

Dvoukolové přijímací řízení

Přijímací řízení do doktorských studijních programů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je dvoukolové. V prvním kole jsou posuzovány předem dodané podklady. Druhé kolo má podobu ústního pohovoru. Do druhého kola jsou pozváni jen ti uchazeči, kteří uspějí v prvním kole.

Termín podání přihlášek (1. kolo): 1. leden – 30. duben

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. května

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti;
• projekt disertační práce;
• motivační dopis.

Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 5. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

Přijímací zkouška ve 2. kole má formu ústní rozpravy nad projektem disertační práce. Hodnotí se také odborná a jazyková připravenost či předchozí zkušenosti s výzkumem.

Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

Kritéria hodnocení

1. kolo: hranice úspěšnosti 35 bodů (max. počet bodů 60). Pokud uchazeč získá 35 – 60 bodů, navrhuje komise postup uchazeče do 2. kola k ústnímu pohovoru. Pokud uchazeč získá méně než 35 bodů, komise navrhuje nepřijetí uchazeče.

2. kolo: hranice úspěšnosti: 70 bodů (max. počet bodů 100). Pokud uchazeč získá 70 – 100 bodů, navrhuje komise přijetí uchazeče ke studiu. Pokud uchazeč získá méně než 70 bodů, komise navrhuje nepřijetí.