Areálově-filologická studia

Doktorský program areálově-filologických studií má za cíl připravit komplexně vzdělaného odborníka v rámci specifického areálového oboru, který se bude s nadhledem orientovat v kulturních souvislostech a v širších literárních, jazykových a historických problémech jím studovaného areálu. Studium takovéhoto doktorského oboru na Ústavu slavistiky je logické, neboť slavistika sama o sobě je typicky areálovým oborem, zabývajícím se srovnávacím zkoumáním často smíšených (slovansko-neslovanských) areálů střední a východní Evropy a Balkánu na pozadí dalších evropských jazykových a kulturně politických areálů. Areálové studium v sobě propojuje různé humanitní vědy (filologie, historie, antropologie, etnologie, obecně kulturní studia), což přispívá k vědecké komplexnosti a širokému rozhledu absolventa a je proto určeno jak absolventům magisterského studia slavistických oborů, tak dalších humanitních oborů, především historie či etnologie.

„Slovanské areály: fascinující blízkost i rozdílnost“

Zásadní formou doktorského studia programu je systematická příprava na tvůrčí vědeckou a odbornou práci pod individuálním vedením pověřeného školitele. Základem pro to by měla být srovnávací typologie uměleckých, publicistických a odborných textů, propojovaná s terénním výzkumem či zevrubnou archivní heuristikou.

Studium doktorandy postupně provádí všemi fázemi výzkumného procesu od přípravy návrhu výzkumného projektu přes získávání, analýzu a kritické zhodnocení dat či pramenných údajů až po publikaci výsledků a sepsání disertace. Kreditový systém studia skýtá možnost individuálního časového rozvržení studia a jeho průběžné modifikace, včetně zařazení zahraničních studijních či badatelských pobytů nebo také terénního výzkumu. Ve vědeckém rozvoji doktorandovi pomáhají doktorské a specializované semináře, na nichž doktorand diskutuje téma a problémy své disertace v širším odborném kolektivu svých kolegů a školitelů, jež přispívají k rozvoji kritického myšlení a argumentačních schopností či kritické interpretace textů a pramenných materiálů. Do výuky jsou také zapojeny mimořádné přednáškové kurzy zahraničních specialistů, které rozšiřují znalostní kompetence doktoranda a tříbí jeho jazykové dovedností (studium předpokládá zvládnutí jednoho světové a dalšího slovanského jazyka mimo původní doktorandův studovaný obor). Samozřejmostí je prezentace výsledků doktorandova bádání na tuzemských i zahraničních konferencích, kolokviích, workshopech či kulatých stolech a publikace výsledků doktorandovy vědecké práce jak v domácích recenzovaných časopisech, tak, minimálně jednou za studium, také v zahraničím odborném periodiku. Během studia sepisuje doktorand také alespoň jednu recenzi na odbornou knihu, vztahující se k disertačnímu projektu a na další vědeckou praxi se připravuje i podáním grantové přihlášky. V dalších kurzech rozšiřuje a prohlubuje své kompetence v oblasti teorie a metodologie a v souladu se svým individuálním studijním plánem absolvuje teoretické, metodologické, faktografické či jazykové kurzy odpovídající jeho konkrétnímu areálovému zaměření a disertačnímu projektu. Studium umožňuje i osvojení si umění popularizace vědeckého bádání, práci s médii a v neposlední řadě si doktorand pod dohledem školitele připraví výběrový předmět pro bakalářské studium odpovídající zaměření jeho disertačního projektu a získá tak nezanedbatelné pedagogické zkušenosti.

Absolvent doktorského oboru je kvalifikovaným a kompetentním znalcem problematiky areálově-filologických studií jak v její obecné poloze, tak v okruhu jednoho nebo více kulturních areálů, např. střední Evropy, Balkánu, východní Evropy. Je odborníkem na problematiku menšinových kultur, multikulturalismu, kulturní komparatistiky v rámci toho kterého areálu. Zvládnutím teoretických a metodologických úskalí výzkumu a osvojením si činností potřebných k vědecko-organizační a ediční práci a pedagogických dovedností je předurčen k vědecké kariéře na vysokoškolských i dalších akademických pracovištích. Vedle specializovaných znalostí ovšem bude schopen nabídnout také samostatné uvažování a jednání, kritické a racionální myšlení a soustavnou práci s informacemi. Široká nabídka výběrových kurzů jej pak připraví i pro komunikaci s médii o problémech zkoumaného jednoho či více areálů či pro popularizaci výsledků (nejen) své vědecké práce a bude tedy připraven i pro práci mimo akademický sektor. To vše, včetně jazykových znalostí a netypicky širokého areálového záběru mu umožní uplatnit se i v institucích EU a dalších mezinárodních organizacích včetně NGO, bude připraven i na výkon středních a vyšších funkcí ve veřejné správě, může se uplatnit v politických funkcích blízkých zahraniční, školské a kulturní politice státu. Široký kulturní rozhled, znalost historie, literatury i jazykových problémů areálů takovéhoto absolventa také může nasměrovat do diplomatických služeb.

Termín podání přihlášek: 1. leden – 30. duben

Termín dodání podkladů pro přijímací řízení: do 15. května

Podklady pro přijímací řízení:

• podepsaný životopis;
• soupis publikační činnosti;
• projekt disertační práce;
• motivační dopis.

Podklady k přijímacímu řízení vložte do e-přihlášky (rubrika "Dokumenty") do 15. 5. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby ve všech přiložených podkladech měli uvedené své celé jméno a číslo přihlášky.

Doporučení: Doporučujeme uchazečům kontaktovat potenciálního školitele již před podáním přihlášky za účelem konzultace výzkumného zaměření a jeho možného vedení (je možný i externí školitel).

Přijímací zkouška má formu ústní rozpravy a zkušební komise při ní prověřuje:

• míru připravenosti pro vědecké studium;
• představu o hlavních směrech vlastního studia daného oboru;
• projekt disertační práce;
• jazykové předpoklady.

Upozornění: Doklad o absolvování magisterského studia (úředně ověřenou kopii diplomu, u vzdělání získaného v zahraničí také tzv. nostrifikaci) předloží přijatí uchazeči u zápisu do studia. U přijímacích zkoušek se doklad o absolvování magisterského studia nevyžaduje.

Kritéria hodnocení

Uchazeči mohou získat max. 100 bodů. Minimální počet bodů pro prospěch u přijímací zkoušky je 70. Kandidáti jsou hodnoceni v těchto oblastech:

• projekt disertační práce (max. 60 bodů);
• metodologie (max. 20 bodů);
• odborná připravenost (max. 20 bodů).