Ondřej Schmidt z filozofické fakulty se stal laureátem Ceny rektora za mimořádné výzkumné výsledky pro mladé vědce. Odborný pracovník Ústavu pomocných věd historických a archivnictví však v tomto ohledu rozhodně není žádným nováčkem a jeho dosavadní badatelská dráha je poměrně výrazná.

Čerstvý držitel doktorského titulu na sebe upozornil už v průběhu magisterského studia. Tehdy ve své diplomové práci objasnil chybné ztotožnění dvou synovců Karla IV., a takto de facto objevil nového, doposud neznámého Lucemburka – Jana z Moravy. K tomuto velkému objevu, za nějž obdržel Cenu děkana, však Ondřej Schmidt přistupuje skromně a zdůrazňuje, že: „cílem historikovy práce není přicházet s převratnými objevy a senzacemi, ale precizní prací s prameny zpřesňovat náš neúplný obraz minulosti.“

Zajímavostí je, že k vlastní identifikaci Jana z Moravy nedošlo prostřednictvím nově objevené písemnosti, ale díky nalezení nesrovnalostí v již známých pramenech. Ondřej Schmidt pobývá v archivech často a jeho práce ho pravidelně zavádí do Itálie, kde během magisterského a doktorského programu strávil čtyři semestry studia. V souvislosti s italskými archivy pak Ondřej Schmidt upozorňuje na jejich značný potenciál a vyzdvihuje například spolupráci Ústavu pomocných věd historických a archivnictví a jeho studentů s Moravským zemským archivem, jejímž výstupem byla výstava Z Trevisa do Brtnice. Ta prezentovala písemnosti z archivu rodu Collalto, který v době třicetileté války sídlil i na Moravě. Tento projekt pomohl dr. Schmidtovi navázat kontakty s řadou italských kolegů, a dokonce se seznámil i s kněžnou Isabellou Collalto.

Co se týče působení na univerzitě, vyjadřuje Ondřej Schmidt velkou spokojenost a pochvaluje si možnosti individuální profilace. Vyzdvihuje však i institucionální stránku: „Fakultu vnímám jako místo, které vhodně propojuje vědeckou a pedagogickou činnost.“ A právě v rámci vědecké činnosti si v poslední době nemůže stěžovat na nedostatek práce. I když je aktuálně situace kvůli pandemii koronaviru obtížnější, podílí se hned na dvou projektech financovaných Grantovou agenturou České republiky.  První z nich se zabývá šedými eminencemi na středověkých panovnických dvorech a probíhá ve spolupráci s Rakouskou akademií věd. Na druhém projektu se podílí s kolegy z pražského Centra medievistických studií a přispívá zde analýzou politické komunikace mezi římskými panovníky a italskými signoriemi. Jako výstup činnosti druhého z projektů pak v současnosti připravuje svou druhou monografii, která by měla vyjít v dohledné době.