Ženy na FF MU rozhodně nezahálejí a aktivně se zapojují do výzkumné činnosti. Neváhají kvůli tomu opustit zázemí své alma mater a za novými poznatky cestují třeba do Gruzie nebo do Číny. Za práci a své nadšení také získávají jedno ocenění za druhým. V pozadí nezůstávají ani při obsazování nejvyšších fakultních funkcí. V lednu byla novou děkankou FF MU zvolena doc. Mgr. Irena Radová, Ph.D., z Ústavu klasických studií. Stane se tak druhou ženou, která v čele fakulty za její více jak stoletou historii usedne. Ve druhé polovině 90. let funkci děkanky vykonávala prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc., která se mj. nad pozicí českých vědkyň ve vedoucích akademických funkcích zamyslela v unikátním audio rozhovoru.

Stovky kilometrů daleko od své alma mater se rozhodla vycestovat Alžběta Filipová, M.A., Ph.D., z Centra raně středověkých studií. V gruzínských archivech a knihovnách plánovala šest měsíců zkoumat texty o tamějším středověkém umění, jež byly publikovány v době, kdy byla země součástí Sovětského svazu. „Na jedné straně máme studie z Ruska, ale i Západu, které gruzínskou architekturu prezentují jako do jisté míry podřadné umění periferie Byzance. Na druhé straně je snaha gruzínských historiků umění poukázat na to, že jimi prezentované národní umění je naprosto originální a nezávislé,“ vysvětlila v rozhovoru. Jejím cílem je kriticky se vyrovnat s předchozí literaturou pomocí odhalení, kontextualizace a částečně také dekonstrukce „mýtů“. Na výzkum získala grant Marie Skłodowska-Curie.

Přímo do terénu pravidelně vyráží také Mgr. Michaela Prišťáková z Ústavu archeologie a muzeologie. Terénní zkušenosti přitom považuje za klíčové. „Pokud byste jich po dokončení studia neměli dostatek, mohli byste mít problém naskočit do zaměstnání,“ myslí si mladá vědkyně, která za své doktorské studium získala Cenu rektora MU. V současnosti se věnuje mapování raně středověkých lidských aktivit v Pohansku u Břeclavi. „Pomocí geofyzikální prospekce se snažím určit, jestli je na místě nějaký archeologický potenciál,“ upřesnila v rozhovoru.

Daleko za hranice České republiky se také vypravila Mgr. Bc. Magdaléna Rychetská, M.A., Ph.D., která působí na Semináři čínských studií. Ta strávila několik týdnů v Číně a na Tchaj-wanu, kde zkoumala pozici křesťanských skupin v čínských totalitních společnostech. „Náboženská skupina s totalitním režimem kooperuje, dokud jí to zabezpečuje zachování a přežití. Pokud je tlak příliš silný, je velká pravděpodobnost, že přejde do přímé opozice,“ objasnila v rozhovoru. Loni získala Cenu prorektorky za excelentní studium a rovněž Cenu děkana FF MU za vynikající disertační práci.

Mimořádného úspěchu loni dosáhla prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D., z Ústavu pedagogických věd. Za svou práci obdržela prestižní Cenu předsedy Grantové agentury České republiky, a získala si tak pozornost řady tuzemských médií. Oceněný výzkum se zabýval tím, jestli to, jak hojně a kvalitně žáci při výuce hovoří, souvisí s mírou osvojených znalostí. To se potvrdilo. Závěry svého výzkumu prof. Šeďová navíc aplikuje ve vlastní výuce. „Velmi stojím o to, aby se mnou studenti při výuce hovořili. Neočekávám, že budou všechno vědět. Pokud je výuka náročná, musí nutně chybovat, mýlit se a prohledávat slepé uličky,“ podotkla ve velkém profilovém rozhovoru.

Mezinárodní žen a dívek ve vědě už posedmé připomíná Národní kontaktní centrum – gender a věda, jež chce letos seznámit českou veřejnost s vědkyněmi, které se věnují tématu udržitelnosti. Vědkyně navíc nebudou opomenuty ani na univerzitní úrovni. V pátek 11. února se v Univerzitním kině Scala uskuteční Science slam 13 s názvem Ženy patří do vědy. Večerem provede Petr Holík a vstup je zdarma.