Sărbite, chărvatite, bošnjacite i černogorcite i technijat ezik. Kak da go prepodavame na akademična počva?
| Název česky | Srbové, Chorvati, Bosňáci, Černohorci a jejich jazyk. Jak ho vyučovat na akademické půdě? |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Slavjanskite ezici otblizo : Sbornik v čest na 70-godišninata na doc. Janko Băčvarov |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | Serbo-Croatian area; language of Serbs; language of Croats; language of Bosniaks; language of Montenegrins; teaching Serbo-Croatian; teaching Serbian; teaching Croatian; teaching Bosnian; teaching Montenegrin |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Rozpad jugoslávského státu (1991-92) měl též národnostní a jazykové důsledky. Srbochorvatština, která do té doby fungovala jako společný spisovný jazyk Srbů, Chorvatů, Černohorců a Muslimů (později Bosňáků), byla v nově vzniklých republikách nahrazena jazyky, jejichž jméno odpovídá pojmenování příslušného národa (chorvatština, srbština, bosenština a nejnověji černohorština). Politická podpora samostatnosti a jedinečnosti těchto jazyků v příslušných zemích přirozeně nenachází bezvýhradnou podporu mezi profesionálními lingvisty. Potíže se promítají do koncepce univerzitní výuky stejnojmenných národních filologií. Klíčová otázka zní, zda se má nadále pokračovat ve zmíněných národně orientovaných filologiích, anebo zda koncipovat studium o postsrbochorvatském prostoru ve formě nějakého areálového konceptu. Obě možnosti mají přirozeně svá pozitiva i negativa. |