Slovosledné vlastnosti kondicionálového auxiliáru ve staré češtině
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Studie je věnována syntaktickým vlastnostem kondicionálového auxiliáru (tzn. tvarům bych, by, bychom apod.) ve staré češtině. Tyto specifické formy slovesa být jsou od původu tvary praslovanského aoristu sigmatického. V kombinaci s l-ovým participiem plnily tyto tvary také funkci plusquamperfekta (či antepréterita), ze kterého se později patrně vyvinul český kondicionál. V souvislosti s touto významovou a funkční přeměnou nabyly uvedené tvary v češtině statutu stálých enklitik. Staročeské období je etapou, ve které se sledované formy mohly vyskytovat ještě ve všech třech uvedených funkcích, ale úloha kondicionálového auxiliáru již pravděpodobně silně dominovala. Cílem práce je dosáhnout co nejpřesnějších závěrů o slovosledu (resp. prozodickém statutu) sledovaných tvarů v této vývojové fázi češtiny. Výsledky analýzy přinášejí nové poznatky a relativizaci některých dřívějších teorií. |
| Související projekty: |