Kognitivní, sociální a emocionální determinanty subjektivního zdraví
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Studie se zaměřuje na prozkoumání kognitivních (naděje, optimismus), sociálních (kvalita mezilidských vztahů), emocionálních (pozitivní nálada) a demografických souvislostí subjektivního zdraví u vzorku české populace (N=1409, věk respondentů 15-75 let, 80 % žen, 20 % mužů). Použili jsme českou verzi dotazníkových metod The Adult Hope Scale (Snyder et al., 1991), The Life Orientation Test (Scheier et al., 1994), Meaningfulness Scale (Schnell, 2009), General Life Satisfaction Scale (Dalbert et al., 1984) a Positive Relations Scale (Ryff, 1989). Získány byly také demografické údaje. Sběr dat probíhal pomocí online anonymního dotazníku v listopadu 2013. Pro analýzu dat byl použit program SPSS. Analýza odhalila statisticky významné souvislosti (p<0,01) mezi všemi sledovanými proměnnými. Nejsilnější pozitivní vztahy byly nalezeny mezi mírou subjektivního zdraví a vyšší úrovní spokojenosti, pozitivního naladění a optimismu. Významný negativní vztah byl prokázán mezi zdravím a mírou pesimismu. Postupná regresní analýza odhalila nejvýznamnější prediktory subjektivního zdraví. Pomocí hierarchické shlukové analýzy bylo zjištěno, že zdraví je nejvíce spojeno s věkem, pracovní aktivitou a vzděláním respondentů: nejzdravější jsou respondenti ve věku 18-39 let s prací na plný úvazek. Důležitou roli u lidí v důchodovém věku hraje úroveň jejich vzdělání: osoby s vyšším vzděláním (vysokoškolské) jsou podstatně zdravější než lidé s nižší úrovní vzdělání. Výsledky studie jsou v souladu s poznatky zdůrazňujícími význam pozitivního prožívání a pozitivního způsobu myšlení pro dobrý zdravotní stav a optimální vývoj jedince. Studie vznikla s podporou GA ČR, projekt č. 13-198085S. |
| Související projekty: |