Úskalí genologie a esej jako konstrukční materiál krásné prózy
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2015 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | Esej ako žáner. Reflexívna plocha udalostí 20. storočia |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
Klíčová slova | Essay as a building stone of literature; Czech interwar essay; František Xaver Šalda; Karel Čapek; Jaroslav Durych; Jakub Deml; Jan Čep; Diary of a writer |
Popis | Autor přítomného článku se zabývá esejem z hlediska žánrových studií (genologie) jako konstrukčním materiálem krásné literatury na příkladu meziválečného českého eseje, zvláště Františka Xavera Šaldy, Karla Čapka, Jaroslava Durycha, Jakuba Demla, Jana Čepa, a esejistických gnóm Milana Kundery. Obecně může esej představovat stavební kámen literatury, ale také fragment artefaktu nebo komplementární žánrovou vrstvu (deník spisovatele, „šlépěje); může také být stavebním kamenem tzv. fyziologické črty a přírodního líčení, žánrů na okraji literatury a navíc povídek. Zvláštní gnómické esejistické psaní Milana Kundery, krajně zhuštěné, stručné a krátké, někdy schematické a naivní ve svém subjektivismu a voluntarismu naplňuje artefakt až po jeho krajní meze. Snad tento esej „napínáním“ až k nejzazším mezím, je důkazem a reflexí neobyčejně silné osobnosti, nejpravděpodobněji jedné z posledních v čase – patrně – nejnápadnějšího soumraku lidské individuality. |