Televizní seriál, estetická funkce a modely populární kultury
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Jan Mukařovský ve své slavné stati Estetická norma, funkce a hodnota jako sociální fakty v souvislosti s estetickou funkcí popisuje mechanismus, jímž jsou jednotlivé artefakty zařazovány či vyřazovány z a do světa umění. V našem příspěvku se zaměříme na podobnost tohoto mechanismu s vybranými modely populární kultury, které se ve společenských vědách objevují v průběhu celého 20. stol., tedy způsoby, jimiž rozlišujeme mezi uměním, populární kulturou a dalšími oblastmi lidské kreativity. Mezi těmito modely můžeme rozlišit např. model dichotomický, lineární, kruhový, triadický či fraktální, tak jak je popisují např. Jones a Rahn (1977), Michalovič a Zuska (2009), Miller a McHoul (1998), Mirzoeff (2012) či Gaut (2010). Výhodou zmíněných konceptualizačních vizualizovaných modelů populární kultury a umění je, že umožňují přehledně vymezit oblast vědeckého zájmu, naznačit propojení s dalšími teoretickými přístupy a způsoby zkoumání, a také ukazují, že jednotlivé typy zkoumání se nevylučují, nýbrž doplňují. Na vybraných příkladech (televizní seriály více či méně inspirované detektivními romány o Sherlocku Holmesovi) pak chceme ukázat, že Mukařovského model, který stojí někde mezi modely dichotomickými a lineárními, je z pohledu současné tvorby a chápání umění reduktivní a má menší explikační sílu než konceptualizace pozdějšího data. Mukařovského práce je tedy dnes zajímavá především z historického hlediska, méně pak už z hlediska praktické využitelnosti v odborném výzkumu. |
| Související projekty: |