Frank Zappa a Edgard Varése : Stručná historie nenaplněného obdivu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V lexikálních zdrojích k Franku Zappovi bývají uváděni dva soudobí skladatelé, kteří jej v mládí ovlivnili. Ani jeden z nich nebyl Američan, ale oba v USA strávili přinejmenším závěrečnou etapu svého života. Igor Stravinskij a Edgard Varése. Čím to, že si mladý Zappa vybral dva největší žijící skladatele současnosti? Intuitivně? Na základě vnitřní spřízněnosti? Nebo byla kvalita jejich díla tak zřejmá? Varése byl pro Zappu skutečným idolem. Zappa dlouhá léta sledoval jeho tvorbu, vyhledával ji, studoval, a když se chtěl s více než sedmdesátiletým skladatelem konečně osobně setkat, Varése odcestoval do Evropy, aby zde realizoval jedno ze svých nejpronikavějších děl, Poéme électronique (1958). K osobnímu setkání nikdy nedošlo, ale dochované Zappovy texty dokládají určující vliv Varéseho estetiky na jeho osobní rozvoj. Přičteme-li tuto skutečnost k faktu, že Varése neměl téměř žádné žáky a během života byl velmi zřídka jako skladatel oceňován, je nutné tento epizodní a zdánlivě marginální vztah mladého experimentálního hudebníka k jedné ze základních osobností hudby 20. století považovat přinejmenším za pozoruhodný. Jako autor monografie o spolupráci Le Corbusiera, Iannise Xenakise a Edgarda Varése na již zmíněné Poéme électronique si dovoluji k dané problematice nabídnout širší kontext interpretace. |
| Související projekty: |