Dialektika dějinnosti Vyššího : Hejdánek vs. Hegel
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | ERGOT - Revue pro filosofii a společenské vědy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://ergotsite.files.wordpress.com/2018/08/ergot-04-evropa-2-20182.pdf |
| Klíčová slova | Hejdánek; Hegel; Subjectivity; History; Intersubjectivity |
| Popis | Evropa je reflektovatelná jako prostor pokusů o prezentaci idejí, utvářejících její dějiny. Dokonce je možné říci, že sama je dějinami svých intelektuálních dějin. Jeden z vážných a systematických pokusů o vyložení jejích dějin provedl Hegel. Jeho koncept absolutní racionalizace subjektivity se však ve 20. století ukázal jako nedostatečný, a to právě pro svou absolutnost, vnímanou jako uzavřenost. Vznikaly tak pokusy o nový výklad subjektivity, mezi kterými je možné nalézt i Ladislava Hejdánka. Jedním z autorů, u kterých se Hejdánek při vytváření své méontologie inspiroval, byl také Hegel. Důraz, jaký právě Hegel kladl na pohyb a změnu, považuje Hejdánek za významný, téměř až přelomový krok v přechodu k filosofii 20. století. A zvláště pro podobu Hejdánkovy vlastní filosofie jsou některé aspekty Hegelova myšlení důležité. Cílem tohoto příspěvku proto je vyzdvihnout tyto aspekty a reflektovat důvody, pro které Hejdánek zastává vůči Hegelovi jednou kladný, jednou záporný postoj. |
| Související projekty: |