Slovosled staročeských pronominálních enklitik závislých na VF ve staročeské bibli 1. redakce
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Slavia : časopis pro slovanskou filologii |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | staročeské bible; enklitika; vývoj češtiny; historická syntax |
| Popis | Studie se zabývá krátkými zájmennými formami, které mají v nové češtině status tzv. stálých příklonek (enklitik tantum): mi, ti, si, sě, tě, ho, mu. Výklad vychází z rozboru jazykového materiálu získaného z vybraných knih nejstaršího úplného českého překladu bible, vzniklého ve 2. pol. 14. stol. První část studie je věnována frekvenci krátkých forem ho, mu (které vznikly z dvojslabičných tvarů jeho > jho > ho, jemu > jmu > mu). Druhá část je zaměřena na slovosledné vlastnosti zkoumaných zájmenných forem, které jsou závislé na určitém slovese). Článek je vykládá na základě hlavní vývojové konkurence slovosledu českých enklitik: 1. postiniciální pozice, tj. pozice po prvním slově nebo frázi v klauzi, 2. kontaktní (verbálně adjacentní)pozice, tj. pozice enklitika v bezprostřední blízkosti svého syntakticky nadřazeného výrazu, a to buď v antepozici či preverbální pozici před slovesem, anebo v postpozici či v postverbální pozici za slovesem. V závěrečné části studie je diskutován rozsah změny původně ortotonických forem sě, tě v enklitika tantum. |
| Související projekty: |