Od věcí veskrze škodlivých k národnímu pokladu. Složité cesty akceptace tradiční kultury jako součásti kulturního dědictví národa
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Venkovské a městské vzdělanostní elity se ze svých profesních pozic dostávaly do bezprostředního kontaktu s kulturními elementy, které označujeme jako tradiční kultura (zvl. v jejích nemateriálních formách). Ačkoliv mnozí z nich pocházeli také z venkovského prostředí, ve své nové sociální (resp. socioprofesní) roli zastávali zpravidla již jiné pozice než přímí aktéři vesnických a maloměstských festivit. Příspěvek je zaměřen na dynamiku procesu proměňující se interpretace vybraných jevů nemateriální kultury vzdělanostními elitami venkovského prostoru v průběhu 19. století. Bude si všímat role lokálně činných osobností při definování/redefinování významové a hodnotové roviny prvků tradiční kultury – a to na pomyslné ose: destruktor – schraňovatel a konzervátor – inovátor. Zamýšlený text by měl posloužit jako příspěvek k pochopení procesu pozvolné rehabilitace či satisfakce prvků tradiční kultury završené na sklonku 19. století pomyslnou glorifikací této části kulturního dědictví. |
| Související projekty: |