Vztah k otci jako klíč k národní identitě postav
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2019 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Sepětí s rodnou zemí, poli a domovem je v ruralistické literatuře spojeno s motivem otcovské postavy, která často plní funkci předávání a udržování rodových tradic. Příjmení, které je přejímáno právě po otci, tvoří symbolické vyjádření kontinuity rodu. Podle psychoanalytických teorií je postava otce významná při utváření identity jedince, např. psychoanalytik Anthony Stevens vidí otce jako postavu, která zodpovídá za přechod mezi domáckým prostředím a prostředím veřejným / prostředím komunity. Vztah k otci tak hraje důležitou roli i při vytváření národní identity člověka. Ztotožnění se s otcovským jménem a vztah k otci, pak např. podle uvažování J. Lacana (pojem „jméno otce“) uvádí do pohybu diskurz, který nekončí jen konstrukcí osobní či rodinné identity, ale může ji přesahovat i k široce sociálním identitám, jakou je například i identita národní. |
Související projekty: |