Novokřtěnci v městském prostředí raně novověkých českých zemí

Autoři

ŠTĚPÁNKOVÁ Andrea

Rok publikování 2019
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Novokřtěnci se na okraji raně novověké společnosti ocitli bezprostředně po svém vzniku. Jejich radikální náboženské a sociální požadavky způsobily, že na ně bylo v celém středoevropském prostoru nahlíženo jako na buřiče a heretiky, jejichž přítomnost v zemi nebyla žádoucí. V českých zemích byla situace obdobná a pouze zásluhou patronátu moravské (a v některých případech i české) šlechty bylo novokřtěncům umožněno setrvat v zemi téměř jedno století. Zatímco v poddanských městech, jež patřila výlučně do kompetence šlechty, se novokřtěnci těšili značné toleranci, v královských městech prosazoval panovník tvrdou protinovokřtěnskou politiku. Postavení novokřtěnců ve městech lze považovat přinejmenším za paradoxní, neboť na jedné straně byli pronásledováni a popravováni (panovníkem), na straně druhé podporováni ve své činnosti (šlechtou). Exkurz do městského života těchto sociálních "outsiderů", které na samý okraj společnosti posouvala nejen víra, ale rovněž zcela odlišný životní styl, bude hlavním předmětem tohoto příspěvku.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.