Que devient le récit de filiation au Québec ? Exemples d’Éric Dupont et de Nicolas Dickner
Název česky | Co se děje s filiačním příběhem v Québeku? Případ Érika Duponta a Nicolase Dicknera |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2019 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Cahiers ERTA |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://www.ejournals.eu/CahiersERTA/2019/Numero-19/art/14844/ |
Klíčová slova | Quebec literature; filiation narratives; migrant literature imaginery; Éric Dupont; Nicolas Dickner |
Přiložené soubory | |
Popis | Ač je quebecká literatura psaná ve francouzštině, je svou povahou americká a většinou odolávala i nedávným francouzským literárním vzorům. Od roku 2000 však zaznamenáváme některé důležité změny. Ty týkají především tzv. rodinného románu, který je základem některých tradičních žánrů, jako je román rodné hroudy a román s městskou tematikou. Nedávný sociální a kulturní vývoj, vpád a integrace „migrující literatury“ do quebeckého literárního kánonu transformují dlouhodobé komunitní charakteristiky quebecké literatury. Tato transformace vytváří novou podobu konceptů obraznosti jako enracinerrance (migrující zakořeněnost), stopovost nebo meziprostor. Tyto tendence, připomínající charakteristické rysy francouzského récit de filiation (filiační příběh), jsou ilustrovány dvěma romány - La Fiancée américaine od Érica Duponta a Nikolski od Nicolase Dicknera. |